Článek
„Dnešní přijatá změna neříká nic nového. Máme moderní zákon o střelných zbraních a střelivu. Není důvod do ústavního zákona kopírovat věci, které máme v prováděcím zákoně,“ řekl v rozhovoru Novinkám Plíšek.
Lidé při obraně státu mohou podle něj zasahovat už dnes. Zmínil například institut nutné obrany nebo krajní nouze.
Předkladatelům zákona vyčítá, že argumentovali tím, že schválení zákona bude mít vliv na již přijatou evropskou směrnici o zbraních, která jejich držení omezuje. To podle něj není pravda. „Mělo se udělat víc a ne pět minut po dvanácté budit předvolební vábničku. Pokud jsme chtěli zabránit přijetí té směrnice, měla být vláda mnohem aktivnější při jednání Rady ministrů,“ kritizoval.
Na adresu ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) se během diskuse na plénu sneslo výtek hned několik. Šéf resortu však odmítá, že by v Bruselu při jednání o směrnici neudělal, co mohl.
„To jsou nesmysly, ti lidé o tom procesu nic neví. Směrnice byla odpovědí zemí na některé teroristické útoky a bylo potřeba udělat nějakou politickou proklamaci. Blokační menšinu jsme hledali, ale ta vůle tam prostě nebyla,“ hájil se ve středu ve Sněmovně Chovanec.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) o zbraníchVideo: Václav Toman, Novinky
Ve středu přijatá novela ústavního zákona podle Chovance může pomoci jak v implementaci směrnice, tak i v žalobě, kterou vláda podává. [celá zpráva]
Schválení normy uvítali poslanci napříč politickým spektrem. „Jsem spokojen, a velmi. Je to signál občanům, že Poslanecká sněmovna se konečně zachovala jako chlap a vymezila se proti nesmyslům, které přišly z Evropské unie,“ reagoval místopředseda výboru pro obranu Bohuslav Chalupa (ANO).
„139 hlasů předčilo moje očekávání, myslela jsem, že to bude ústavní většina, ale že bude těsnější,“ uvedla místopředsedkyně výboru pro obranu a bezpečnost Jana Černochová (ODS).
