Novela má zkrátit čekání na pěstouny

Budoucí pěstouny dosud čeká od první žádosti do přijetí dítěte zhruba rok, v němž musí absolvovat povinné školení a posouzení včetně psychologického. U žadatelů o adopci je to často proces ještě mnohem delší.

Tyto peripetie navíc často natahují krajské úřady, které mají náhradní rodinnou péči v gesci. Kapacita školicích center se kraj od kraje liší a čekací lhůty jsou v některých neúměrné.

Novela by měla platit od ledna příštího roku. Například stanoví, aby žadatel o náhradní rodinnou péči nemusel absolvovat školení a odborné posouzení v kraji, kde má trvalé bydliště, ale kdekoliv po ČR. Pěstouni, kteří si vezmou dítě, nebudou automaticky vyřazeni z evidence, což se dnes děje. Nebudou tedy muset školení i psychotesty absolvovat podruhé, když se rozhodnou pro další dítě.

„Současný systém zprostředkování náhradní rodinné péče je zdlouhavý a administrativně náročný, zejména pokud jde o fázi před zařazením žadatelů do evidence příslušného krajského úřadu. Úpravy mají přinést zrychlení celého procesu,“ řekl Právu Jakub Augusta z MPSV. „Jednou z důležitých úprav je například standardizace a zjednodušení odborného posouzení psychické způsobilosti žadatelů,“ dodal.

Novela zároveň stanoví zvýšení státního příspěvku pro doprovodné organizace pro pěstouny, který činí 48 tisíc korun ročně na rodinu. Podle novely by se měl zvýšit na 66 tisíc, pokud se jedná o dlouhodobé pěstouny, a 72 tisíc pro tzv. přechodné pěstouny, kteří mají v péči většinou malé děti a mohou je mít jen po dobu jednoho roku.

Česko se s přijetím novely přiblíží ke zrušení kojeneckých ústavů pro ohrožené děti do tří let, které by měly zavřít nejpozději s rokem 2025.

Odborníci legislativní změny, které přináší resort Mariana Jurečky (KDU-ČSL), kvitují. „Novela reflektuje zkušenosti posledních deseti let. Velký problém náhradní rodinné péče je dlouhý, netransparentní a složitý proces, kterým pěstouni a osvojitelé procházejí. Někdy žadatele i odradí,“ řekla Právu Barbora Křižanová z iniciativy 8000 důvodů, která pomáhá dětem bez domova. Název je odvozen od celkového počtu dětí v ústavech různého typu.

„V některých krajích se na přípravu skutečně čeká velmi dlouho a je správné, pokud ji žadatel může absolvovat i v jiném kraji,“ uvedla Křižanová. „Velmi vítáme i významné kroky ke zrušení zákona, co ukotvuje kojenecké ústavy. Dlouhodobě sledujeme, že počty dětí do tří let v těchto zařízeních se snižují. V tuto chvíli je jich v celé ČR 138. Koncept ústavních zařízení pro tyto děti je překonaný, není potřeba,“ řekla.

Doplnila ale, že největší prioritou resortu by měla být prevence a podpora biologických rodin. „To je základní problém, který novela neřeší. Jde o to, odstranit příčiny, které vedou k odebírání dětí z rodin, častokrát ze socioekonomických důvodů. Pomohl by například zákon o dostupném bydlení,“ řekla Křižanová.

Předloha také poprvé ukotvuje v zákoně, že kraje musí mít evidenci žadatelů i volných dětí. Po centrálním registru pěstounů i dětí volných do náhradní péče dlouhodobě volaly jak profesní organizace, tak například pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.

„Dlouhodobě jsme chtěli, aby se napříč republikou vědělo, kde jsou volné děti a volní pěstouni, a to se nyní zavádí. Když se to bude rozumně používat, věřím, že se obavy z přílišné vzdálenosti dětí a pěstounů nenaplní,“ řekla Richterová Právu. Dosud krajské úřady nechtěly příliš spolupracovat s pěstouny odjinud a argumentovaly právě tím, že odvézt dítě z jednoho kraje na druhý konec republiky by mohlo být v rozporu se zájmem dítěte.

Pěstounská sdružení mají ale obavy, jaká bude praxe: novela zavádí evidenci pěstounů a dětí pouze pro jednotlivé kraje s tím, že pokud se v kraji nenajde pro dítě vhodný náhradní rodič, má úřad neprodleně kontaktovat jiný kraj. „Je potřeba, aby zde byl skutečný centrální registr, do kterého by mohly oprávněné osoby nahlížet, když se hledá vhodná rodina,“ upozornila Právo Radka Švecová, vedoucí Profesního sdružení přechodných pěstounů.

„Teď to funguje tak, že kraj obesílá jiné kraje poptávkou, zdali nemají volnou rodinu. Trvá to mnohdy i třicet dní a prodlužuje se tak pobyt dítěte v přechodné péči nebo v ústavu. A to ani současná úprava neřeší, budeme to připomínkovat,“ uvedla Švecová.

Pěstounů je v ČR zhruba jedenáct tisíc, přibližně polovinu z nich tvoří tzv. příbuzenští pěstouni, kteří se starají o svá vnoučata či synovce a neteře.