Článek
Byl jste součástí české delegace v Bílém domě. O čem jste tam z hlediska obrany jednali?
Ta cesta byla velmi úspěšná. Je to historická návštěva po dlouhé době. Pan premiér Babiš na schůzce zmínil, že poslední dvě vlády zlomily trend snižování obranných výdajů a potvrdil závazek dosáhnout dvou procent HDP na obranu do roku 2024.
| Čtěte také: |
|---|
| Babiš jednal s Trumpem v Bílém domě |
| Společné prohlášení prezidenta USA Trumpa a premiéra ČR Babiše |
| Zatímco Babiš odjel za Trumpem, v Praze jednal o jádru ruský ministr se Zemanem |
Druhé téma byly vyzbrojovací projekty mezi našimi zeměmi a pan premiér zmínil, že musíme nakupovat s ohledem na naše strategické partnery. Je pravda, že se Spojenými státy jsme delší dobu žádný velký projekt neměli. Teď jsou na stole vrtulníky (nákup 12 vrtulníků až za 12,5 miliardy korun - pozn. red.). A lze říci, že nyní vyjednáváme se Spojenými státy exkluzivně o pořízení nových vrtulníků.
A berou nás Američané vážně nejen kvůli tomu, že od nich chceme koupit vrtulníky?
Určitě nás berou vážně a projevují zájem o to, aby měli v Evropě víc partnerů, než mají doposud. Česká republika byla pro ně tak zajímavá, že ke stolu přišel nejen viceprezident Pence, ale i ministr energetiky nebo národní poradce pro bezpečnost Bolton. To ukazuje, že zájem dozvědět se, kde Česko stojí a kam směřuje, neměl jen prezident Trump, ale celá americká administrativa. Z toho mi plyne, že Česká republika je dobrým partnerem USA.
Český prezident Miloš Zeman si šťouchl do armády, když v úterý na konferenci k 20. výročí vstupu Česka do NATO řekl, že se čeští generálové připravují na minulou válku, neboť místo dronů chtějí nakupovat tanky. Na jakou válku se ministerstvo obrany připravuje?
Připravujeme se na válku dneška, ale zítřejší konflikty budou určitě jiné. My nevidíme, jak bude vypadat budoucí konflikt, jakou bude mít intenzitu, ale vidíme signály a trendy.
Z projevu pana prezidenta jsem si vzal, že bychom měli schopnosti armády navyšovat inovativně. A s tím souhlasím. Např. že nepřímou palebnou podporu můžeme klasicky řešit pomocí děl a minometů nebo pomocí kamikadze dronu, který má výhodu proti klasickým nábojům, že ho lze v poslední chvíli stáhnout z útoku a také že dodává informace z bojiště.
Prezident řekl, že nakupovat tanky je podobné, jako si znovu pořizovat jezdectvo. Proč se armáda k plánu modernizovat tanky vrátila, když před časem se uvažovalo, že se jich úplně zbaví?
My se na budoucí konflikty nepřipravujeme sami a v Alianci platí, že pokud má země ambici mít těžkou mechanizovanou brigádu, tak by měla mít tři prapory s BVP a jeden s tanky. Tanky přinášejí na bojiště největší palebnou sílu, jejich úkolem není transport vojáků, ale ničit nejopevněnější hnízda odporu či tanky nepřítele. Proto je nezavrhujme. Jestli to bude v budoucnosti tank s osádkou nebo bez ní, jestli se budou používat projektilové nebo energetické zbraně, je otázkou dalšího vývoje.
Bylo by neseriózní snít o kosmickém programu, když jsme v blátě bez bot.
Změnil se pohled na tanky a další pásovou techniku po konfliktu na Ukrajině, kde se znovu intenzivně využily?
Tank je zásadní zbraní 20. století. Už během první světové války tank ukázal, že je schopný statickou frontu narušit, byť se zprvu na něj vojenští specialisté dívali jako na neúčelnou hračku. Stejně jako francouzský admirál Foch před první světovou válkou řekl, že letadlo je hezká hračka, ale pro vojenství nevyužitelná.
Tanky zažily období vzestupu i sestupu. A to hlavně v 90. letech po válce v Čečensku, kdy se obráncům Grozného podařilo zlikvidovat celý tankový prapor, protože se tanky ve složitém městském prostředí jen těžko bránily.
Na to reagovaly vojenské doktríny, např. v Izraeli modernizovali svůj tank Merkava, který u nás vnímáme jako tank, ale ve skutečnosti to je obrněný transportér, protože veze vojáky, kteří mohou obsadit okolní budovy a zajistit tak obranný perimetr. Ale nechme armádám, které mají splněno to základní, ať se věnují rozvinutým schopnostem. Naše armáda kvůli svému podfinancování a letitým škrtům nemá splněné všechny základní úkoly. Sice bychom měli najít peníze na drony, a to nejen průzkumné, ale i pro ničení cílů. Ale než to bude, tak musíme nejdříve koupit boty, vesty, zbraně, zařídit třicet denních dávek munice. Bylo by neseriózní snít o kosmickém programu, když jsme v blátě bez bot.
Jaký možný útok dnes Česku hrozí a na co se armáda připravuje?
Armáda musí být schopná reagovat i na ten nejstrašnější scénář otevřeného konfliktu. To je hlavní úloha, i když víme, že tento scénář není nejpravděpodobnější.
Také víme, že sama česká armáda by území republiky už vzhledem ke svému počtu a délce hranic nemohla efektivně ubránit. Soustředíme se na to, abychom této hrozbě čelili společně se spojenci a aby náš příspěvek ideálně zapadl do kolektivní obrany a aby naši vojáci byli logisticky zabezpečeni tak, aby v případě společného nasazení s tím neměly ostatní země žádnou práci navíc.
Naší ambicí je vyslat a půl roku udržet jednu brigádu, což je okolo tří tisíc vojáků. To odpovídá velikosti naší armády, počítáme-li, že bude mít tři manévrové prvky. Páteří budou dvě mechanizované brigády - střední s kolovými transportéry - a těžká s pásovými obrněnci. Třetím prvkem bude výsadkový pluk, který bude postavený na výsadkovém praporu v Chrudimi a který bude velice rychle nasaditelný,
Proč, když jsme součástí NATO a sami se neubráníme, jak se všichni shodují, se nespecializujeme např. na chemiky a budeme udržovat malé jednotky s těžkou technikou, která je neúměrně drahá?
Protože jsme stále suverénní země a musíme být schopni budovat plnohodnotnou armádu, protože Aliance tady nemusí být navždy, byť je to dosti nepravděpodobné. A jádro té budoucí velké armády v případě zhoršování situace musí obsahovat zárodky všech tří schopností, o kterých jsem mluvil, aby je bylo možné v budoucnosti rozvinout.
Minometná jednotka českých vojáků na cvičení NATO v Lotyšsku
Vláda by měla brzy projednat novou koncepci armády. Co se změní?
Armáda by se měla zvětšit zhruba o pět tisíc vojáků, poměrně by se měla zvětšit i Vojenská policie a Hradní stráž. Celkem by mělo být okolo 30 tisíc vojáků. Změní se i struktura, jak jsem vám popisoval. Materiál počítá i s dalšími nákupy, měli bychom pořídit další dva letouny Casa a v dlouhodobém výhledu řešíme i náhradu letounů Gripen, protože je potřeba přemýšlet o tom, že v roce 2028 vyprší leasing na gripeny, a začít řešit to musíme s předstihem pěti let.
V minulosti se na obraně šetřilo a vedlo to např. k tomu, že se zcela nelogicky odstranil operační stupeň velení a armáda nebyla schopna velet vlastní operaci, protože měla pouze strategické a taktické velení. A spoléhala na to, že za každé situace budeme naše jednotky nasazovat do spojenecké sestavy.
Nyní operační stupeň znovu zavádíme a je to důležité, protože důstojníci se znovu naučí velet operacím, a třeba několika. Může jít o menší operace, např. záchrana naší ambasády od teroristů, až po operaci, kdy dojde k velkému rozvratu uvnitř republiky.
Další věc je, že vznikne velitelství teritoria, které bude schopné mobilizovat i nearmádní zdroje, protože musíme v případě krize být schopni zajišťovat spojencům týlové zabezpečení a podporu pro přesuny včetně ubytování a dopravních kapacit, jako je nosnost mostů.
Vznikne tu ještě kybernetické velitelství na generálním štábu, které se bude starat o zabezpečení vlastních sil před kybernetickými útoky nepřítele.
Jak jste mluvil o tom, že armáda bez operačního stupně je zcela závislá při řízení operace na spojencích, tak jste potvrdil to, o čem se dlouho spekulovalo, že jsme pouze expediční armádou.
Bylo tomu tak.
Ale nikdo to nechtěl nikdy říct na plnou pusu. Proč?
Protože stát tím ztratil kontrolu nad svými silami. Ale nyní se vracíme k tomu, že kontrola a schopnost velení je nejklíčovější věc. Jsem rád, že to znovu vládě navrhujeme, protože nemít operační velitelství byla ostuda.
Kráceno. Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo