Článek
Stavebnictví je jedním z motorů hospodářství už proto, že - doslova a obrazně - nové byty potřebují nový nábytek, koberce, domácí spotřebiče, ale i nové přípojky, nové plynoměry a popelnice. Jde tedy o zisk pro tisíce firem a o práce pro desetitisíce lidí. Toto oživení však jistě mohlo přijít dřív a mohlo být mnohem výraznější, nebýt jednoho prapodivného paradoxu.
Žijeme v době, kdy si prakticky cokoli lze koupit na leasing, tedy fakticky pronajmout, jen nové byty nejsou k pronájmu, ale téměř výhradně jen k prodeji. Je však příliš málo mladých lidí, jimž jejich příjmy dovolí koupit byt na hypotéku, a je naopak málo mohovitých lidí, jimž jejich věk dovolí vzít si hypotéku. Kromě toho leasing, potažmo nájem, se nabízí zpravidla tam, kde převažuje nabídka. Pokud jde byty, u těch - třebaže zdaleka není jisté, že jich skutečně je tak málo, jak se říká - převažuje poptávka. Přesněji řečeno, převažuje poptávka po dostupných bytech.
Společným jmenovatelem těchto problémů však není, jak se často tvrdí, absence bytového trhu. Vedle toho je zde i letité spekulativní očekávání na ten den, kdy trh s byty konečně vznikne, a jsou zde také trojí ceny: regulované, neregulované a černé. V tomto zmatku sotva můžeme věřit tvrzení, že kdyby se víc stavělo, vznikl by sám od sebe trh, a kdyby byl trh, víc by se stavělo. Jisté však je, že pokud se budou nové byty prodávat obtížně, výstavba se opět zpomalí. Tato píseň je stará, zpívá se už jako pes jitrničku sežral, takže máme právo na pocit, že celý problém měl být vyřešen už před lety. Sotva se s ním však dalo pohnout v časech, kdy byla vysoká inflace i úroková míra.
Jestliže však dnes ekonomické povětří nahrává bytové výstavě, mělo by našeptávat i vládě, aby konečně přišla s řešením. Byť třeba dočasným, ale s platností na dobu nikoli krátkou. Byť třeba ne zcela tržním, ale s regulačními prvky, které přespříliš nepokřiví tržní vztahy. A pokud se někomu zdá, že složení této vlády brání hledání kompromisu, pak namístě je jiná otázka: Jaká vláda může mít lepší podmínky pro to, aby si takzvaný spor zásad vyhádala ve vlastní zasedačce a pak hotovou věc protlačila parlamentem?
PRÁVO 13. března