Nové benefity vojáků vyvolaly nelibost na vnitru

„Policisté mají náborový příspěvek pouze až 150 tisíc korun a ten rozdíl je obrovský. Musíme dorovnat armádu, abychom byli konkurenceschopní v benefitech. To je podmínkou a já to považuji za svůj velký úkol,“ řekl Novinkám a Právu Rakušan.

Už minulou středu během jednání kabinetu do usnesení k novele zákona o vojácích, v které jsou nové benefity a příplatky vojákům, vložil poznámku, že má vnitro výhrady.

A na základě toho by Rakušanův úřad měl do konce února vytvořit společně s analytickým odborem Úřadu vlády analýzu, jestli benefity vojáků nejsou příliš vysoké.

„Pak nepředložím jen tuto analýzu, ale i návrhy, jak posílit benefity i ve složkách vnitřní bezpečnosti,“ poznamenal Rakušan. Podle něj je problematické to, že většina nových lidí, kteří se rozhodnou sloužit v bezpečnostních složkách, zvažuje mezi armádou a policií, případně hasiči nebo vězeňskou službou a rozhoduje se pak podle výše benefitů.

Zvýšením konkurenceschopnosti argumentovalo při změně zákona o vojácích i ministerstvo obrany a upozorňovalo na to, že například pražský strážník může do startu dostat až 300 tisíc korun.

Armáda může dnes v mimořádných situacích vyplatit až čtvrt milionu. Do ozbrojených sil se ale příliš nováčků nehrne a ministerstvo obrany a generální štáb vymýšlí různé cesty, jak dostat nové lidi do maskáčů.

Nově by měl být náborový příspěvek až milion korun, ale ten zatím armáda využít nechce. „V současné době se nepočítá s využitím maximální částky, ale pouze do 450 tisíc korun pro vysokoškolsky vzdělaného uchazeče při služebním poměru na sedm let. Cílem je oslovit jak střední personál v oblasti elektrotechniky, IT, strojírenství, tak vysokoškoláky v odbornostech IT, zdravotnictví nebo strojírenství,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

Změnit se má i způsob vyplácení náborového příspěvku. Nově by ho dostali vojáci jednorázově do 60 dnů od ukončení zkušební doby, nikoliv postupně, jako je tomu nyní.

Dnes v armádě slouží přibližně 24 tisíc vojáků, další zhruba čtyři tisíce vojáků jsou u Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství. Přitom strategickým cílem je do roku 2030 vybudovat armádu o 30 tisících mužů a žen v uniformě.

Problémem je i to, že v posledních dvou letech se zvýšil počet vojáků, kteří nechtějí prodloužit kontrakt a odchází do civilu. Ministerstvo proto navrhlo navýšit například stabilizační příspěvek. Ten je ve výši sedm tisíc korun měsíčně a v mimořádných případech by se mohl zvýšit až na desetinásobek, nikoliv čtyřnásobek, jak je tomu dnes.

Vyšší by mohla být i horní hranice příspěvku na bydlení. Voják má nyní nárok měsíčně až na dvojnásobek třítisícové částky podle obce, kde vykonává službu. Nově by to měl být až trojnásobek.

Motivovat chce armáda i ty, kteří by museli dojíždět ze vzdálenějších obcí. Namísto pěti cest by vojáci, kteří vykonávají službu mimo své bydliště, měli nárok na proplacení 18 cest každým směrem.