Článek
„Součástí nové nabídky ze švédské strany je optimalizace počtu letounů i letových hodin. Nově by česká armáda měla po roce 2027 k dispozici 12 letounů místo současných 14, z toho bude 10 jednomístných a dva dvoumístné,“ uvedla armáda s tím, že cena by byla 16,65 miliardy korun.
Pokud ministerstvo obrany spolu s armádou švédskou nabídku vyhodnotí jako přijatelnou, předloží návrh smlouvy vládě. Dohoda se Švédskem o prodloužení pronájmu gripenů by poté měla být podepsána ještě do konce funkčního období současné vlády, uvedlo ministerstvo obrany.
Česko si dosud pronajímá 14 švédských letounů JAS-39 Gripen za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Nynější nabídka vychází na zhruba dvě miliardy ročně za 12 letounů, přesto je podle ministerstva cenově výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno.
Podle ministerstva nepředstavuje samotný pronájem strojů zásadní část nabídky. Její výši ovlivňuje zejména skutečnost, že stroje budou ve službě již třetí dekádu, a vyšší tak budou náklady na údržbu.
„Zároveň za posledních 20 let v odvětví vojenského letectví znatelně vzrostly ceny na trhu práce a ceny materiálu. Připravovaná smlouva tak reaguje na vývoj cen v posledních letech, který značně překonal dlouhodobý průměr,“ tvrdí ministerstvo, podle něhož byla nabídka vyjednávána stejným způsobem i pro švédské letectvo.
Pronájem švédských stíhaček končí v roce 2027 a ministerstvo obrany ho potřebuje prodloužit minimálně o dalších osm let, tedy do doby, než dorazí do Česka všechny letouny F-35.
Složitá vyjednávání
Vyjednávání se Švédskem probíhají už více než rok. Když vláda v roce 2023 rozhodla nakoupit za 150 miliard korun 24 amerických stíhaček F-35, ministerstvo obrany uvedlo, že v nové leasingové smlouvě na gripeny, která jejich pronájem prodlouží minimálně o zmíněných osm let, se cena zvýší pravděpodobně o 30 až 40 procent. To se ale ukázalo jako příliš optimistický odhad.
Potíž je v tom, že Švédové žádali, aby česká strana zaplatila zásadní modernizaci strojů, kvůli které by roční pronájem byl výrazně dražší než současných 1,7 miliardy korun ročně. Spekulovalo se o tom, že by cena mohla být dokonce až dvojnásobná.
„Současná nabídka není pro nás akceptovatelná, ale to neznamená, že jednání skončilo. Pro nás jsou gripeny stále nejpreferovanější variantou k ochraně vzdušného prostoru do roku 2035, ale musíme se domluvit se Švédy a oni musí předložit novou nabídku,“ řekl na konci loňského roku šéf vyzbrojovací sekce ministerstva obrany Lubor Koudelka.
Švédové nemají důvod být velkorysí. Českému ministerstvu obrany vyčítají nejen to, že dalo přednost americkým strojům, ale i to, že švédskému výrobci gripenů, firmě Saab, neumožnilo předložit svou nabídku nových strojů.
Generál: Handrkovat se nedává smysl
Bývalý šéf letectva a první pilot gripenu v české armádě generál Petr Mikulenka Novinkám řekl, že armáda zvládne plnit své úkoly i se dvanácti letouny, ale nepovažuje to za šťastné.
„Rozhodnutí ministerstva je pouze pragmatické, aby ukázali, že ušetřili. Ale handrkovat se o pár gripenů zvláště v kontextu, kolik obrana zaplatí za F-35, mi přijde jako nesmysl,“ podotkl generál.
V době, kdy panují pochybnosti o USA jako spojenci a část zemí NATO přehodnocuje nákup F-35, by bylo podle něj rozumnější dohodnout se se Švédskem, jak používat gripeny do konce jejich životnosti, která může být díky modernizaci prodloužena třeba až do roku 2045. „V situaci, kdy má zbrojení v Evropě zelenou, jsme měli vyjednat se Švédy záložní pozici, která by byla čistě evropská a nespoléhala na Spojené státy,“ podotkl Mikulenka.
