Článek
"V ČR jsou od roku 2001 z dárcovství krve vyřazeni všichni, kteří pobývali déle než šest měsíců ve Velké Británii a Francii v letech 1980 až 1996, tedy v období, kdy se tam vyskytovaly šílené krávy a maso z nich nebylo testováno. Možný přenos transfúzí krve je tedy téměř vyloučen. I bez tohoto našeho opatření by byl přenos málo pravděpodobný," řekl Právu ve čtvrtek doktor Petr Turek z Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.
Dodal, že transfúzí se dá pravděpodobně přenést jakákoli infekce. "Otázka však je, jestli se to ve skutečnosti děje. V ČR nikdy nebyl žádný pacient s novou CJN, a proto i možný přenos krví je takřka nulový," řekl Turek.
Stejný názor má i František Koukolík, primář oddělení patologie a vedoucí lékař Národní referenční laboratoře pro diagnostiku CJN, která pracuje v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici. "Přenos transfúzí je úplně něco nového a musí se prokázat, že se tak skutečně stalo. Bude to ovšem nesmírně obtížné, protože vše kolem toho je doslova vědecká džungle," řekl primář.
Inkubační doba až 30 let
Osobně se ale Koukolík domnívá, že nová varianta se z ryze statistických důvodů může objevit i v ČR, například tím, že onemocní někdo, kdo infikovanou potravu snědl při pobytu v západní Evropě. "Inkubační doba nové formy může být až 30 let, ale spíše se očekává, že to bude už deset let," vysvětlil Koukolík.
Na novou variantu CJN už zemřelo asi 130 lidí, hlavně ve Velké Británii, a dalších 13 je nemocných. V České republice se tato nová varianta nikdy nevyskytla. Z hlediska přenosu je za nejrizikovější považován mozek, mícha a oči nemocných zvířat.
Za tkáně s nízkou infekčností vědci označili plíce, játra, ledviny, slezinu a mízní uzliny. Nulovou infekčnost v testovaných tkáních prokázalo srdce, kosterní svaly, periferní nervy a další orgány.
