Nová epidemie v Česku: Statisíce lidí pod vlivem tlumicích léků

„Pozorujeme trvalý nárůst počtu lidí zneužívajících léky anebo s problémy, které přerůstají v závislost,“ řekl nedávno Novinkám a Právu primář Kliniky adiktologie ve Všeobecné fakultní nemocnici Petr Popov.

O nadužívání nebo zneužívání psychoaktivních léků se dá v Česku hovořit u zhruba 740 tisíc až 1,2 milionu lidí starších 15 let. Uvádí to letošní Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v ČR. Problém je to hlavně u starších žen, které sahají častěji po lécích tlumících bolest. „Muži mají vyšší práh pro bolest. Ženy častěji využívají analgetika i různé sedativně působící látky. Nemusí to být jen extrémně silná bolest, která vyžaduje užívání opioidů (silně tlumicí látky, pozn. red.), ale třeba i bolest hlavy,“ přiblížil Popov.

Za nevhodné se považuje zjednodušeně to, že berou lidé léků moc, příliš často a v rozporu s doporučením od lékaře. Pokud jim je vůbec předepsal. Jedním z problémů, na který report upozorňuje, je způsob získávání sedativ, hypnotik či opioidních analgetik. Ne vždy se opírají o recept, často je lidé získávají přes známé.

Až 125 tisíc lidí si podle loňského průzkumu mezi lékaři uvědomuje, že nadužívá nebo zneužívá sedativa, hypnotika nebo anxiolytika, tedy léky na úzkosti, píše se v reportu.

Výjimkou ale nejsou ani situace, kdy jeden lék předepíše praktický lékař, psychiatr i specialista, čehož někteří lidé využívají. O to více apelují adiktologové na nahlížení do Lékového záznamu, kde lékárník i lékař vidí, které léky už pacient bere.

Systém funguje třetím rokem. Počty odborníků, kteří do něj nahlíží, se postupně zvyšují. Dosavadní rekord nastal letos v říjnu, kdy lékaři nahlédli na záznam pacienta 745tisíckrát, lékárníci 600tisíckrát. Kolikrát se podařilo odhalit duplicitní předpisy, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv neví, lékaři mu to nehlásí.

Jak člověk pozná, že bere prášků moc? Podle Popova tak, že je užívá déle, než by měl, anebo si dává vyšší dávky. „Problémy se spaním nebo usínáním často souvisí s nenadálou událostí nebo nemocí. Tam by mělo stačit užívání léků v řádu několika málo dní, maximálně týdnů, nikoliv měsíců nebo roků, což bohužel v praxi často u pacientů vidíme,“ popsal.

Dlouhodobý vliv léků se nemusí vždy projevit rozsáhlým tělesným poškozením, ale i poruchami chování a psychiky.

Počty lidí, kteří jsou kvůli závislosti na sedativech léčeni na psychiatrii, se každoročně zvyšuje. Ještě před deseti lety šlo o zhruba 1400 osob, loni už to bylo víc než 2100. Důvodem může být i to, že se věnuje problémům větší pozornost.

Odborníci upozorňují i na experimenty školáků, kteří se k lékům na spaní (např. Xanax, Neurol) nebo analgetikům dostávají bez dohledu lékaře. Někteří je kombinují i s alkoholem, což může způsobit v krajním případě i srdeční selhání.

Situace se liší podle typu školy, kam děti dochází. Na odborných středních školách je nejvyšší podíl náctiletých, kteří mají se sedativy a léky proti bolesti zkušenost. Nejlépe jsou na tom gymnázia. Promítá se do toho i socioekonomické zázemí.

Většina psychoaktivních léků je na předpis. I u samoléčby a nákupu volně prodejných léků by si měli lidé nechat poradit s užíváním. Shodli se na tom lékárníci, zástupci státu, firem i odborných institucí při diskuzi ve Sněmovně. Zdravotní problémy mohou způsobit při nadměrném množství i běžné léky na bolest.

Samoléčba může podle Svazu prodejců volně prodejných léků významně ušetřit čas, energii i finance státu i lidem. Klíčové je podle expertů ale zvýšit zdravotní gramotnost obyvatel a důvěru v erudici lékárníků, nikoliv spoléhat na vyhledávání na internetu.