Článek
Byl podle vás vyhlášen nouzový stav v rozporu s Ústavou?
Myslím si, že v rozporu s Ústavou není. A to z toho důvodu, že ústavní zákon o bezpečnosti republiky na prvním místě ukládá povinnost státu chránit životy a zdraví obyvatel. Podle mě tady k prodloužení nouzového stavu nebo k vyhlášení nového byla řada věcných důvodů.
A koneckonců když někdo tvrdí, že opětovné vyhlášení nouzového stavu potřebuje novou situaci, tak vzpomeňme, že minulý týden byly uzavřeny tři okresy a Německo v podstatě uzavřelo hranice s Českou republikou, přičemž nás označilo za karanténní zónu s velkým rizikem nákazy, navíc s různými mutacemi koronaviru. Formálních důvodů pro vyhlášení nouzového stavu vidím dost.
Vystrčil už chystá kvůli nouzovému stavu stížnost k Ústavnímu soudu
V tom se rozcházíte s některými svými kolegy z řad odborníků na Ústavu, kteří říkají, že vláda obešla Sněmovnu.
Je to hraniční situace. Řekl bych k tomu, že na jedné straně je vláda a hejtmani a na druhé Poslanecká sněmovna. A nyní je podle mě otázkou, kdo celou situaci vyhodnocuje správně. Z obou stran, tedy od vlády a předsedy vlády, stejně jako od opozice, v tom vidím spoustu politických prvků. Současně však nepochybuji, že řada krizových opatření mohla být pojata jinak nebo o nich měla být vedena širší racionální diskuse z obou stran. Od začátku do toho měli být více zapojeni také hejtmani a senátoři. Myslím, že tato situace má být řešena politicky.
Kdo může případně tento aktuální nouzový stav označit za neústavní?
Pokud se jedná o posuzování ústavnosti, má konečné slovo v naší zemi Ústavní soud. Každý se může obrátit na soud v zájmu ochrany svých práv a základních svobod. Pokud jde o rozhodování jakéhokoliv soudu, máme tady také otázku, zda tady nebezpečí existuje, nebo ne a jak situaci řešit z věcného hlediska.
Pokud by to Ústavní soud posuzoval a řekl, že vláda porušila meze ústavnosti, potom bych osobně ocenil, kdyby současně poradil, jak se v dané situaci mělo správně postupovat. Nemyslím si, že je to pouze otázka formálního právního výkladu. Pořád tu visí otázka, jak celou tu epidemickou situaci účelně a co nejšetrněji vyřešit a jak za dané konkrétní situace postupovat.
Ústavní soud podle ČT zruší uzavření části obchodů
Vy zdůrazňujete kontext, v němž rozhodnutí o vyhlášení stavu nouze padlo. Proti tomu stojí více formalistický výklad, který ale může převážit.
Je poměrně snadné říct, že je něco špatně. A tím ani nemířím na Ústavní soud, jehož úkolem je určit, zda je něco v rozporu s Ústavou. Daleko složitější je říct, jak to dělat nejen správně z právního hlediska, ale také věcně správně, aby to vedlo k žádoucímu řešení. Když nad tím uvažuji, tak si kladu i tuto otázku. A rovněž proto, že právo nemá být nějaké izolované diskusní umění, ale má sloužit potřebám společnosti a řešit její problémy.
Při každé aplikaci práva je zvažován kontext, to je naprosto běžné. Proto může soud ve velmi podobných případech rozhodnout relativně rozdílně, protože právě vezme v potaz okolnosti. Zkrátka nedokážu se pohybovat pouze mezi řádky ústavního zákona o bezpečnosti nebo krizového zákona a nehledět na realitu.
Pak tu ale máme také argument, že nouzový stav platí už více než 130 dní v kuse, a přesto jsme nedosáhli kýženého výsledku.
Ale to přece není relevantní argument. Nouzový stav je nástroj ke zvládání situace a je zřejmé, že opatření každému z nás více či méně zasahují do životů. Ale ta omezení nejsou samoúčelná a vláda je nevyhlásila, aby nás poškozovala na základních právech a svobodách, ale aby ochránila společnost a mj. fungování zdravotního systému. Co nás omezuje, je virus. Nejsme v situaci nějakého politického nouzového stavu, kdy by se vláda pokoušela o politický převrat.
Koneckonců i jedna výzva navržená ve Sněmovně po neprodloužení nouzového stavu nabádala, abychom jako občané České republiky opatření nadále dobrovolně dodržovali. Kdyby se dnes všechno otevřelo, virus by přece sám od sebe nezmizel. Zároveň bych dodal, že ta omezení nejsou výmyslem české vlády, po celém světě panují velmi podobná opatření. Nicméně pochopitelně můžeme o některých z nich pochybovat a diskutovat.
Žaloba na nouzový stav už je u soudu. Na členy vlády míří trestní oznámení
K pražskému městskému soudu už chodí žaloby ze strany občanů a senátoři chystají ústavní stížnost. Dá se očekávat od některého ze soudů rychlá odpověď na otázku, zda je aktuální dvoutýdenní nouzový stav vyhlášen v souladu s Ústavou?
Obecně platí, že soudy nejsou příliš rychlé, a já si netroufám odhadovat, který z nich může být rychlejší. Loni na jaře jsme viděli, že to městskému soudu trvalo řadu týdnů, a Nejvyšší správní soud, k němuž podalo ministerstvo zdravotnictví kasační stížnost, nerozhodl doteď. Ústavní soud v některých případech dokáže rozhodnout v řádu měsíců, někdy to trvá několik let.
Můžeme tedy očekávat, že soudy se k tomu vyjádří až zpětně. Nelze vyloučit, že padne verdikt, že tento stav nouze byl neústavní. Jak by ovlivnilo sankce, které v té době byly uloženy za porušení krizových opatření vlády? Mohli by pak lidé třeba pokuty vysoudit zpátky?
To je složitá otázka, kde záleží na konkrétních případech. Obecně u těchto opatření platí, že pokud je zrušeno, tak pokuty se už nevymáhají. Ale pokud byly vymožené, domnívám se, že se nevracejí. Stejně tak se nedá říct, že když je něco prohlášeno za protizákonné či neústavní, že automaticky vzniká nárok na odškodnění.
Chaos na obzoru. Smete-li ÚS nouzový stav, stát bude muset vracet pokuty, upozornil právník
Od politiků zaznívá, že řešením půtek o nouzové stavy je přijetí pandemického zákona. Avšak jeho aktuální návrh podle všeho dává ministerstvu zdravotnictví podobné pravomoci, jaké vládě dává nouzový stav, přičemž kontrola ze strany Sněmovny bude menší.
Řekl bych, že z věcného hlediska se nezmění nic. Z formálního hlediska třeba bude někdo spokojenější, když řekne, že ta opatření mají jasnější a pevnější právní základ. S tím mohu jen souhlasit.
Na druhou stranu přijetí pandemického zákona bude znamenat, že to, co je dnes mimořádné, se stane na určitou poměrně dlouhou dobu normálem. Vláda už nebude muset opakovaně ve Sněmovně zdůvodňovat, proč je soubor krizových opatření nutný, ale za určité situace se automaticky zavedou daná omezení. Navíc zákon může zmocnit ministra zdravotnictví, aby konal, a ten už vůbec nebude pod kontrolou Poslanecké sněmovny. Pokud někdo očekává, že pandemický zákon bude mírnější, tak se podle mě mýlí.