Noční můra: Deset stran ve Sněmovně

V krajním případě by se tak do Sněmovny mohlo dostat společně se soc. dem., komunisty, TOP 09 a ODS dalších šest partají. Ve finále by tak více politických názorů mohlo znamenat slabou vládu, rozhádaný parlament, nejisté prosazování zákonů a reforem a ve výsledku možná i další předčasné volby.

Některé agentury předpovídají dokonce dvouciferné číslo pro hnutí ANO podnikatele Andreje Babiše, přes pět procent přičítají lidovcům, zemanovcům, zeleným, Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a při srovnání s minulými volbami nejsou nereálné ani šance seskupení Hlavu vzhůru! Jany Bobošíkové.

Právě malé strany vysávají cenná procenta velkým partajím, jako třeba soc. dem. v roce 2010, kterou tím připravily o možnost sestavit vládu. Tehdy zemanovci získali 4,3 procenta, Bobošíková 3,7 procenta, zelení 2,4 procenta a lidovci 4,4. Sociálním demokratům ubraly hlavně Věci veřejné, kterým se podařilo získat 10,9 procenta hlasů, takže volební souboj ČSSD s ODS skončil 22 : 20 procentům.

Poslední volební model agentury TNS Aisa, která teď bude zjišťovat preference České televizi, ukázal, že by ANO získalo sedm procent, 5,5 procenta by dostal Úsvit a zemanovci. Pět procent by získali zelení a 4,5 procenta lidovci (těm například červnový průzkum PPM Factum přisoudil 5,5 procenta).

Politologové oslovení Právem jsou sice k úspěchu malých stran spíše skeptičtí, případné potíže ale nespojují s velikostí partají, ale spíše s jejich ukotvením na politické scéně. Proto nečekají problémy se Stranou zelených nebo s KDU-ČSL, obavy jim ale dělají nové strany, které se derou na výsluní.

„Velký počet stran ve Sněmovně nemusí být problém, jak vidíme z příkladů západních parlamentů. Pro příští vládu ale bude důležité, aby dokázala postavit většinu, která si bude programově blízká, a aby šlo o koalici složenou ze standartních politických stran. Například většina ČSSD, zelených a lidovců by byla relativně stabilní a předvídatelná,“ uvedl politolog Jan Bureš.

Potíže by podle něj mohly nastat, kdyby se kabinet chtěl opírat o podporu nestandardních partají. „K nim řadím zemanovce, Úsvit, ANO nebo Hlavu vzhůru! Ale po zkušenosti s Věcmi veřejnými věřím, že by takové partnery zavedené strany příliš nechtěly. Navíc je složité hledat rozdíly třeba mezi Babišem a Okamurou, protože se zaměřují na podobné typy voličů,“ dodal.

Podle politologa Tomáše Lebedy větší roztříštění politické scény povede logicky ke složitějšímu sestavování vládní koalice a menší stabilitě vlády.

„Tří- a čtyřčlenné koalice jsou samozřejmě křehčí. Na druhou stranu by to pro vítěznou partaj mohlo v některých směrech být výhodné, že by si mohla vybírat z většího počtu potenciálních partnerů. Například pro ČSSD by to mohla být alternativa ke spolupráci s komunisty,“ řekl Právu.

Lebeda ale pochybuje, že by se do Sněmovny dostalo deset subjektů. „Nemyslím si, že by tolik stran překročilo pětiprocentní hranici. Zejména nové strany cílí na podobný typ voličů, takže se klidně může stát, že tyto partaje se těsně do Sněmovny nedostanou. To by zase tradičním stranám pomohlo k více poslancům, než by odpovídalo procentu získaných hlasů.

Také kvůli tomu budou lidé u uren možná více přemýšlet, zda volbou protestní strany svůj hlas nevyhodí. „I když jsou občané naštvaní, tak zváží, zda dají hlas straně, která má šanci dostat se do vlády, nebo partaji, jež ve Sněmovně bude dělat dusno,“ říká politolog Jiří Pehe.

Podle něho by deset stran ve Sněmovně nejen způsobilo větší nestabilitu, ale oslabilo by hlavně levici. „Když se vezme v potaz, že většina nových stran se hlásí k pravici, nelze vyloučit, že by vznikl podobný koaliční slepenec jako v roce 2010, jenže s ještě více stranami,“ uvedl.

A to by byl zcela jistě problém. „Tyto partaje většinou závisí na jednom člověku. Dobře víme, jak nestabilní byla vláda s Vítem Bártou. Teď si představte vládu se třemi Bárty,“ dodal Pehe.

V rozpuštěné Sněmovně zasedali poslanci ČSSD, KSČM, ODS, TOP 09, Věcí veřejných, od nichž se odštěpila strana LIDEM, dále dva paroubkovci a několik „volných radikálů“, kteří se už nikam nezařadili nebo se přihlásili k Jihočechům 2012 či hnutí Pro sport a zdraví. Kam to vedlo, máme stále ještě v živé paměti.