Článek
Změna času byla v Česku zavedena v roce 1979. Nejdříve letní i zimní čas trval vždy šest měsíců. Od roku 1996 trvá letní čas sedm měsíců a pět měsíců je tzv. zimní čas.
Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, a proto k ní přistoupila i ČR.
Proti střídání Pecka i Šilar
Dvacet osm let bojoval za jeden čas po celý rok pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Ale jako by hrách na stěnu házel. Pecka v roce 2009 zemřel ve věku 60 let a pomyslné žezlo bojovníka za odstranění střídání času po něm převzal současný senátor Petr Šilar (KDU-ČSL). I ten bojuje, ale zdá se, že zatím také marně.
Na otázku Práva, zda a proč mu vadí střídání letního a zimního času, už dříve řekl: „Těch důvodů je víc. Především dlouhodobě je známo, že je toto střídání zbytečné, protože k žádným úsporám energií nedochází, tak jak bylo původně uváděno. Navíc jsou zde prokázané zdravotní a psychosomatické vlivy na nemocné, děti, ale i na seniory. Prostě je to hloupost a zvyk, který je podporován i směrnicí EU.“
Lékaři také proti
Některé státy, jako například Polsko, ale už uvažují o návratu k jednomu času. V Česku zatím nic takového není.
Klinický psycholog doktor Martin Kořán z pražské Nemocnice Na Homolce tvrdí, že někteří lidé se střídáním času mohou mít určité psychické problémy. „Jsou biologicky nastaveni na něco a pak se to musí předělat. Ono se řekne jedna hodina sem, jedna hodina tam, ale určitá zátěž pro organismus to je. Střídání času ekonomicky nic nepřináší. Je to zavedený zvyk, který je možné opustit.“
Stejného názoru je i dětská lékařka Hana Cabrnochová z Prahy: „Při změně času se malé děti musí několik dní adaptovat. Potíže mají školáci, zejména prvňáci a druháci. Jsou unavenější, protože musí, v případě letního času, o hodinu dřív vstávat, než je obvyklé. Určitě by bylo pozitivní mít jeden čas po celý rok.“
A co změně času říká Pavel Suchan, mluvčí Astronomické společnosti Akademie věd: „Astronomie nezná a nepotřebuje střídání času. Tak proč to nezrušit?“
