Článek
Policejní akademie a Univerzita obrany jsou jediné státní vysoké školy v Česku. Policejní akademie je organizační složkou státu, kterou financuje ze svého rozpočtu ministerstvo vnitra.
Univerzita obrany je součástí ministerstva obrany a peníze na ni jsou součástí rozpočtu tohoto resortu. Obě školy mají vzdělávat především odborníky pro bezpečnostní sbory a armádu.
Policie dala k ledu útok na kadeřnici, kvůli kterému byl u soudu Nečesaný
Příliš vysokoškoláků u policie
U policie podle NKÚ pracovalo v letech 2016 až 2019 třikrát více vysokoškolsky vzdělaných policistů, než je podle systemizace potřeba. „Výsledkem je podle ministerstva vnitra vysoká fluktuace a dřívější odchody ze služebního poměru. Ministerstvo ale tuto situaci nezohlednilo a nastavilo počty studentů přijímaných na Policejní akademii tak, že neodpovídaly skutečným potřebám policie,” uvedl NKÚ.
Zároveň téměř 43 procent policistů, kteří studovali během výkonu služby, zvolilo jinou vysokou školu, ministerstvo vnitra si totiž podle kontrolorů nevyžadovalo specializovaný studijní obor právě z této akademie. Navíc resort včetně policie nepovažovaly Policejní akademii za profesní akademii policistů. „V daných letech se tak u policie uplatnilo na vedoucích pozicích jen 21 procent absolventů akademie. Přitom náklady na její provoz rostly,” upozornil NKÚ.
Zajištění kyberbezpečnosti státu funguje, chybí mu ale systém, upozornil NKÚ
Podobné problémy zjistili kontroloři i v případě Univerzity obrany. Počet jejích absolventů vojáků v letech 2016 až 2019 klesal a požadavky ministerstva obrany na počet přijímaných studentů se podle kontrolorů dařilo plnit pouze z 64 procent.
Počet neobsazených míst pro vysokoškoláky v armádě ale vzrostl za toto období o 15 procent. Na rozdíl od Policejní akademie byla ale Univerzita obrany pro armádu hlavním zdrojem vysokoškolsky vzdělaných důstojníků. Také na její činnost vydávalo ministerstvo v daných letech stále více peněz.
„Přestože se vynakládané prostředky zvyšovaly, nezabýval se ani jeden z resortů tím, jak efektivně státní vysoké školy fungují. Nesledovaly například náklady na jednoho studenta nebo využívání nemovitostí, se kterými školy hospodaří,” uzavřel NKÚ.