Článek
Zhoršení kvality vod má za důsledek zhoršenou kvalitu zdrojů pitné vody.
To dává NKÚ do souvislosti s tím, že kvůli pesticidům roste počet výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu.
„Zatímco v roce 2013 šlo o 15 oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí,” zjistila kontrola s tím, že nejčastěji se výjimky týkají úpraven zásobujících oblasti do pěti tisíc osob. Zavádění nových technologií je finančně velmi náročné a podle NKÚ „to může mít v budoucnu dopad na finanční udržitelnost zajištění kvality pitné vody.
Voda v Česku se kvůli sinicím a pesticidům stává neupravitelnou, varoval expert
Jak NKÚ konstatoval, do zemědělství dal stát z rozpočtu i evropských dotací v letech 2013 až 2019 přes 30 miliard korun, aniž by motivoval zemědělce k omezení využívání pesticidů.
„Stát navíc nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje,” konstatovali kontroloři a podivili se nad tím, že stát sleduje pouze, kolik pesticidů je uvedeno na trh, a jejich spotřebu monitoruje zhruba u desetiny zemědělců, přičemž data nijak neověřuje.
Miliardy korun vydávané na modernizaci úpraven vod tak sice mohou pomoci, ale jak připomněl NKÚ, „neřeší příčiny jejího znečištění”.
Situace je stabilní, tvrdí ministerstvo
„Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v ČR zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,” citovala ČTK reakci ministerstva zemědělství. To tvrdí, že z hlediska výskytu pesticidů je situace nejméně od roku 2010 stabilní.
Řeky otravují hlavně hnojiva a havárie
V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí Vojtěch Bílý s tím, že spotřeba přípravků na ochranu rostlin klesla za posledních deset let zhruba o třetinu.