Hlavní obsah

NKÚ: Sociální podnikání bylo často malou domů pro příjemce dotací

Bezmála miliarda korun, která v letech 2015 až 2021 směřovala na podporu sociálních podniků, byla zčásti využita neúčelně a neefektivně. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval poskytování dotací v letech 2015 až 2021.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Sídlo ministerstva pro místní rozvoj

Článek

Peníze byly rozdělovány prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Centra pro regionální rozvoj (CRR). MMR podle mluvčího Viléma Frčka pracuje na zlepšení kontroly.

„Zatímco řada podpořených sociálních podniků využila dotaci účelně a efektivně, plná polovina projektů z kontrolního vzorku byla naopak vyhodnocena jako omezeně účelná a efektivní, či dokonce jako zcela neúčelná a neefektivní. Jednou z příčin byla ministerstvy nedostatečně nastavená pravidla,“ shrnul NKÚ.

Kontroloři vytýkali administrátorům například skutečnost, že nebyla stanovena maximální výše podpory na jedno vytvořené pracovní místo, takže zaznamenali i případ, že částka přesáhla hranici milionu korun, zatímco roční průměr je 170 tisíc korun.

Tři účtenky pro splnění podmínky

Některé podmínky související s principy sociálního podnikání byly spíše úsměvné. K tomu, aby podnik vyhověl podmínce zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, stačilo podle zjištění NKÚ doložit nákup ekologicky šetrných výrobků. K tomu stačily tři účtenky o koupi například čisticích prostředků.

Trojicí účtenek bylo možné splnit i podmínku „uspokojování potřeb místní komunity“. V principu se jednalo o odběr zboží nebo služeb od firem ze stejného či sousedního kraje, byť firmy mohly být reálně vzdáleny stovky kilometrů.

Ve třech případech odhalilo šetření i možné porušení rozpočtové kázně. V jednom případě byla většina dotace využita na pořízení nemovitosti za 2,8 milionu korun. Nemovitost přitom byla pořízena od osoby blízké, což pravidla zapovídají.

Personální propojení

Stejně tak NKÚ shledal v řadě případů výrazné personální vazby nově vzniklých sociálních podniků a jejich předpokládaných odběratelů a dodavatelů.

„Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinám osob. Někteří se tím ve svých žádostech o dotaci ani netajili,“ konstatoval NKÚ s tím, že většina kontrolovaných podniků výrazně přecenila své hospodářské cíle a často mají výrazně nižší tržby, což může být problém z hlediska dlouhodobějšího fungování.

Výběr článků

Načítám