NKÚ: Počet dětí v ústavech se i přes vynaložené stovky milionů zásadně nesnížil

Přestože rozsah pěstounské péče postupně roste, počet dětí v ústavní péči se zásadně nesnížil, konstatoval NKÚ. Ministerstvo práce se závěry NKÚ nesouhlasí, systém péče o ohrožené děti se výrazně zmodernizoval a počet pěstounů roste, uvedlo.

Úřady podle kontrolorů nesjednotily systém péče pod jeden resort, nebyl přijat ani mnoho let plánovaný zákon o ochraně dětí. MPSV také pro pracovníky sociálně-právní ochrany dětí nezajistilo zákonem požadovaný informační systém, což jim znesnadňuje práci, sdělil NKÚ.

Ve zprávě úřadu stojí, že za uplynulých 12 let poskytl stát prostřednictvím projektů EU na podporu transformace péče o ohrožené děti celkem 701 milionů korun. Projekty ministerstva práce za 498,4 milionu korun podle NKÚ nepřinesly významný posun ve snižování počtu dětí v ústavech ani v podpoře náhradní rodinné péče. V projektech za 202,9 milionu korun, které uskutečnili především poskytovatelé sociálních služeb, vytvářeli příjemci dotací opakovaně obdobné analýzy a metodiky, a to navíc v období, kdy MPSV tvořilo vlastní materiály, upozornil úřad. To podle něj účelnost vynaložených peněz snížilo.

V porovnání let 2015 a 2023 klesl podle úřadu počet dětí v ústavní péči z 8434 na 7341, tedy o 1093. Počet dětí u pěstounů se zvýšil o 2050 z 10 923 na 12 973. „Přemisťovat ohrožené děti z ústavní do pěstounské péče se daří jen pozvolna,“ uvedli kontroloři.

Počet dětí v pěstounské péči a náklady státu na příslušné dávky, které uvádí NKÚ, neodpovídají realitě, reagovalo ministerstvo. Úřad totiž podle něj vyčíslil pouze počty dětí v pěstounské péči a opomenul děti v osobní péči poručníka nebo jiné osoby, takzvané svěřenectví. „Celkový počet dětí v náhradní rodinné péči (vyjma osvojení) například ke konci loňského roku činil 21 150, oproti tomu počet dětí v ústavní péči asi 7300,“ sdělilo ministerstvo.

Počet dětí v náhradní rodinné péči podle MPSV stoupá, stejně jako počet pěstounů, zejména těch na přechodnou dobu. „Dokazuje to počet žádostí o zařazení do evidence, který od léta vzrostl o 100 procent,“ uvedlo ministerstvo.

NKÚ také dospěl k závěru, že MPSV už 12 let neplní zákonnou povinnost spravovat informační systém, který by pracovníkům sociálně-právní ochrany dětí poskytl potřebné údaje například o žadatelích o osvojení či o dětech v evidenci. Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) podle zjištění NKÚ řeší chybějící elektronizaci agendy tím, že nakupují vlastní informační systémy. Na ně dostaly ale veřejné peníze, které nepodléhají kontrole NKÚ.

„V důsledku nečinnosti MPSV jsou tak pracovníci sociálně-právní ochrany dětí zatíženi nadbytečnou administrativou a nedisponují potřebnými informacemi, které by jim usnadnily práci a zrychlily například umísťování dětí do pěstounských rodin,“ dodal NKÚ.

MPSV připustilo, že jednotný informační systém pro pracovníky OSPOD ještě neexistuje, od loňska nicméně fungují sdílené seznamy s informacemi o žadatelích o zprostředkování péče nebo přechodných pěstounech. Tato databáze se v praxi podle ministerstva osvědčila a usnadňuje umisťování dětí k pěstounům i do neodkladné péče.