NKÚ: Návrh zákona o dvou procentech obraně je zpackaný

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poslal obraně několik připomínek. Nejzásadnější je, že zákon není právně vymahatelný, a proto je právně zbytečný.

„Návrh zákona představuje pouze nevymahatelný politický závazek, neboť nezaručuje, že výdaje na obranu budou rozpočtovány v souladu s doporučením NATO,“ uvedl NKÚ v připomínkách.

Kontrolní úřad dodal, že Poslanecká sněmovna může takový zákon přehlasovat při schvalování rozpočtu.

„Domníváme se proto, že z právního hlediska je navržená úprava nadbytečná,“ stojí v připomínkách úřadu.

S tímto závěrem se ztotožňuje i předseda branného výboru Sněmovny Lubomír Metnar (ANO).

Ten podle svých slov podporuje navýšení rozpočtu obrany na dvě procenta. Ale zákon, který nebude právně vymahatelný, považuje za zbytečný. „Pokud to nebude ústavní zákon, tak ho může kdykoliv změnit zákon o státním rozpočtu a vlastně je jeho pomoc nulová,“ řekl Právu Metnar.

Ministerstvo se námitkám brání a odkazuje na to, že ČR je právním státem.

„Nepředpokládá se ani, že by Poslanecká sněmovna snížila částku navrženou na obranné výdaje pod úroveň dvou procent HDP, neboť se nepředpokládá, že by zákonodárce jednal proti účelu a smyslu zákona o financování obrany, na kterém se sám usnesl,“ reagovala obrana na NKÚ.

Podle odborníka na ústavní právo Jana Kysely má pravdu jak NKÚ, tak i obrana. „Ten závazek není adresován poslancům, ale exekutivě, protože když bude připravovat rozpočet a v zákoně je napsáno, že na obranu má vyhradit dvě procenta, tak je tím vláda vázána,“ řekl Právu Kysela.

Poslanci se tím zákonem ale řídit nemusí. „Poslanecká sněmovna může zákon zákonem přebít, zatímco vláda ne,“ dodal právník.

Vládní koalice by chtěla do roku 2025 zvednout výdaje na obranu na dvě procenta HDP a také to uzákonit stejně jako v sousedním Polsku. Podle odhadů by obrana měla v roce 2025 dostat až 155 miliard korun. Letos hospodařila s 89 miliardami, což je 1,35 procenta HDP. Příští rok by to mělo činit 112 miliardy, což je 1,51 procenta podílu HDP.

Armáda, která je od roku 2004 profesionální, chce použít peníze hlavně na modernizaci zastaralé, často sovětské výzbroje. Nákup 210 obrněnců BVP má vyjít skoro na 52 mi­liard, v případě pořízení 24 amerických stíhaček F-35 se spekuluje dokonce až o 80 miliardách korun.

Zákon se netýká jen zafixování dvou procent, ale měl by umožnit ministerstvu obrany bez problémů převádět nespotřebované peníze do dalších let. To se ale nelíbí některým ministerstvům, protože to podle nich vytváří nerovnost mezi resorty.

„Ministerstvo zemědělství proto navrhuje, aby možnost využití nespotřebovaných prostředků státního rozpočtu byla dána všem resortům, a nikoli pouze resortu obrany,“ stojí v připomínkovém řízení.

Obrana ale oponuje tím, že armádní zakázky jsou unikátní, časově a finančně náročné: „Navržená úprava nemůže zakládat nerovnost mezi resortem obrany a ostatními resorty, neboť specifické akvizice (strategické projekty armády) a v takovém peněžním objemu realizuje pouze ministerstvo obrany.“