Do oprav armádní techniky se cpou miliardy, přesto je značná část mimo provoz

Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018, zjistil NKÚ.

„Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011,“ uvedli kontroloři. Podle nich to, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje.

Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. V kontrolovaných letech 2016 až 2018 bylo provozuschopných méně než 43 procent tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti, podotkli kontroloři.

Zjistili také, že ministerstvo vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla, proto byly nutné další úpravy. Vozidlo nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila.

Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo ministerstvo ve všech kontrolovaných případech výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. To, že jsou smluvní ceny odpovídající, dokládalo znaleckými posudky. Podle NKÚ tyto posudky například podpořily navýšení ceny obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 procent oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na dvě miliardy korun.

U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry zvýšilo ministerstvo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 procent oproti předchozí rámcové smlouvě.

Úspory by podle kontrolorů přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda, většinu servisních služeb totiž zajišťují externí dodavatelé. NKÚ ale připouští, že armáda na to nemá dostatek kapacit.