Článek
Původně bylo plánováno, že systém bude z 81 procent financován z evropských fondů. To se nepodaří a kvůli navyšování ceny je vývoj většinově placen ze státního rozpočtu. Funkční je podle kontrolorů jen e-Sbírka, tedy elektronická Sbírka zákonů.
„Při řízení projektu eSeL ministerstvo vnitra selhalo. Jeho realizaci prodloužilo o šest let a rozpočet projektu téměř zdvojnásobilo na 903 milionů korun,“ konstatoval NKÚ, který poukázal na to, že do loňského prosince podal resort 22 žádostí o změnu projektu, který měl být hotov již v roce 2020.
Podle ministerstva je důvodem uvedeného posunutí termínů „nerealistické nastavení realizace projektů před téměř deseti lety“.
e-Sbírka, která jako jediná část již funguje, vykazuje podle NKÚ problémy. „Jak kontroloři zjistili, po určitou dobu zobrazuje novelizované zákony v původním – již neaktuálním – znění. Uživatelé, kteří na tuto skutečnost nejsou nijak upozorněni, si tak u žádného ze zobrazených zákonů nemohou být jisti jeho aktuálností, a tedy ani správností,“ připomněl úřad.
Jelikož nefunguje e-Legislativa, musí se nové zákony digitalizovat a následně verifikovat, což způsobuje prodlevy a vyžaduje nemalé finanční nároky.
„Jen v roce 2023 vynaložilo ministerstvo vnitra na nezbytnou digitalizaci a verifikaci 23,5 milionu korun. To bylo o 13,5 milionu korun více, než kolik zaplatilo za vydávání listinné ‚Sbírky zákonů‘,“ zjistil NKÚ. Podle resortu e-Legislativa „postupně nabíhá“.
Ministerstvo: Dodatky jsou v pořádku a částka nesouhlasí
Resort navíc podle NKÚ neoprávněně vynaložil 581 milionů korun za uzavírání dodatků ke smlouvě o vzniku eSeL. Dodatky byly podle úřadu uzavřeny v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Jednalo se totiž o takové změny smlouvy, které by umožnily účast jiných dodavatelů nebo by mohly ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení. Tyto změny zákon zakazuje.
Ani s těmito závěry ministerstvo nesouhlasí a odkazuje se na názory externích právníků. K prodlužování realizace podle vnitra docházelo v důsledku přidávání dalších funkcionalit nebo legislativních změn. Částka vynaložená na dodatky navíc měla být „pouze“ 173 milionů korun.
