Článek
Podle NKÚ nebyla ze strany ministerstva stanovena žádná pravidla, „jak a za co mohou výzkumné organizace vynakládat získanou podporu“.
„Pouze převzalo ze zákona základní definici způsobilých výdajů. V praxi tak výzkumné organizace používaly tuto podporu například na odměny pro zaměstnance, kde ale nebyly stanoveny žádné limity,“ konstatoval NKÚ.
Ministerstvo oponuje, že vzhledem k rozdílnému zaměření výzkumných institucí, nestanovuje pro každou konkrétní požadavky. „K tomu slouží jiný typ podpory, tedy účelová podpora na konkrétní definovaný projekt,“ citovala ČTK mluvčího ministerstva Vojtěcha Srnku, podle něhož je každoročně vyhodnocováno naplňování pětileté koncepce, na jehož základě je upravována podpora pro další rok.
Prezident NKÚ: Byrokracie nás stojí strašné peníze. Škrtejme dotace a úředníky
Při zkoumání 14 příjemců dotací vyšlo podle NKÚ najevo, že pět z nich „nevykázalo žádný příjem z tzv. transferu znalostí“. Ten je ukazatelem možného komerčního využití a uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Pravidla navíc byla stanovena nejasně, což vedlo k absurdním situacím.
Předpokládaný příjem 145 milionů opravili. Na nulu
Kontrola konstatovala, že například jedna z podpořených výzkumných organizací vykázala, že v roce 2021 dosáhla příjmu z transferu znalostí ve výši téměř 145,5 milionu korun. Po konzultaci s ministerstvem však organizace projekty původně zařazené do kategorie transfer znalostí identifikovala jako smluvní a nezávislý výzkum. Proto nakonec opravila ve výkazu příjmů z transferu znalostí částku 145,5 milionu korun na 0 korun.
„Vzhledem k absenci cílů nelze vyhodnotit, zda byla institucionální podpora v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu v letech 2018 až 2022 poskytnuta a čerpána účelně,“ konstatoval NKÚ. Pozitivem je, že nebylo zjištěno nehospodárné použití poskytnutých dotací.
Ministerstvu nicméně šetření vyčetlo nedostatečnou kontrolu i to, že v letech 2018 až 2021 poskytlo podporu ve výši téměř 40 milionů korun i instituci, kterou samo opakovaně hodnotilo jako podprůměrnou.
Bobří maso je jedlé, lze z něj udělat i klobásu
NKÚ dlouhodobě poukazuje na přebujelost státního aparátu. Prezident NKÚ Miroslav Kala uvedl, že stát by měl škrtat rozdělované dotace i úředníky.
Novinky se mapování úřadů i výzkumných ústavů, jejichž přínos pro stát je ve srovnání s náklady na jejich provoz nejasný, opakovaně věnovaly.
Vyšlo tak mimo jiné najevo, že například ministerstvo zemědělství podporuje na dvacet výzkumných organizací, což rozpočet ročně vyjde na více než 580 milionů korun. Podobná situace je přitom i v gesci dalších resortů.