Článek
„ČR nemá jasno, kam se chce do budoucna posunout, ať už jde o dopravu, průmysl, sociální věci, zemědělství, nebo životní prostředí,” konstatoval úřad s tím, že země doplácí na vlastní byrokracii.
Ta odrazuje malé a střední podnikatele, a miliardy z fondů EU tak často čerpají velké korporace.
Miliardy na internet
„Například u podpory zaměřené na výzkum a inovace v zemědělství byly nakonec největšími příjemci dotací velké podniky, které navíc vynakládaly prostředky na pořízení strojů a technologií, namísto na vědu a výzkum,” konstatoval NKÚ.
Za ukázkový příklad špatné připravenosti státu a chybného plánování označil prezident NKÚ Miloslav Kala projekt podpory rozvoje přístupu k vysokorychlostnímu internetu.
„Cíl této podpory stanovil do roku 2023 dosáhnout míry pokrytí domácností vysokorychlostním internetem ve výši 77 procent. Tento cíl byl ale splněn již v roce 2017 pomocí investic podnikatelských subjektů, a to bez jakékoliv státní podpory,” připomněl Kala a dodal, že ministerstvo průmyslu a obchodu z původně vyčleněných zhruba 13,8 miliardy za bezmála pět let žádnou dotaci neposkytlo a připravené finance musely být přesunuty jinam.
„To svědčí o nedostatečné přípravě programu a chybném počátečním nastavení podpory,” shrnul.
Stát podle NKÚ selhává i ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší, ač do projektů vložil značné sumy. „Kvalita ovzduší se příliš nezlepšuje. U některých prioritních znečišťujících látek naopak dlouhodobě dochází k překračování stanovených limitů,” připomněl Kala, podle něhož se státu nedaří například ani budování silnic.
Ilustrační foto
Tristní je podle úřadu z tohoto pohledu i snaha o zvyšování stavů prasat a dojnic v zájmu dosažení potravinové soběstačnosti. Ačkoliv bylo do podpory zvýšení živočišné výroby jen v letech 2015 až 2017 investováno 21 miliard korun (10 z fondů EU), „stavy těchto hospodářských zvířat se naopak snižují”.