Článek
„ČR nemá jasno, kam se chce do budoucna posunout, ať už jde o dopravu, průmysl, sociální věci, zemědělství, nebo životní prostředí,” konstatoval úřad s tím, že země doplácí na vlastní byrokracii.
Ta odrazuje malé a střední podnikatele, a miliardy z fondů EU tak často čerpají velké korporace.
Miliardy na internet
„Například u podpory zaměřené na výzkum a inovace v zemědělství byly nakonec největšími příjemci dotací velké podniky, které navíc vynakládaly prostředky na pořízení strojů a technologií, namísto na vědu a výzkum,” konstatoval NKÚ.
Za ukázkový příklad špatné připravenosti státu a chybného plánování označil prezident NKÚ Miloslav Kala projekt podpory rozvoje přístupu k vysokorychlostnímu internetu.
Česko posílá po světě miliardy, ale často neví proč, tvrdí NKÚ
„Cíl této podpory stanovil do roku 2023 dosáhnout míry pokrytí domácností vysokorychlostním internetem ve výši 77 procent. Tento cíl byl ale splněn již v roce 2017 pomocí investic podnikatelských subjektů, a to bez jakékoliv státní podpory,” připomněl Kala a dodal, že ministerstvo průmyslu a obchodu z původně vyčleněných zhruba 13,8 miliardy za bezmála pět let žádnou dotaci neposkytlo a připravené finance musely být přesunuty jinam.
„To svědčí o nedostatečné přípravě programu a chybném počátečním nastavení podpory,” shrnul.
Stát podle NKÚ selhává i ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší, ač do projektů vložil značné sumy. „Kvalita ovzduší se příliš nezlepšuje. U některých prioritních znečišťujících látek naopak dlouhodobě dochází k překračování stanovených limitů,” připomněl Kala, podle něhož se státu nedaří například ani budování silnic.
Ilustrační foto
Tristní je podle úřadu z tohoto pohledu i snaha o zvyšování stavů prasat a dojnic v zájmu dosažení potravinové soběstačnosti. Ačkoliv bylo do podpory zvýšení živočišné výroby jen v letech 2015 až 2017 investováno 21 miliard korun (10 z fondů EU), „stavy těchto hospodářských zvířat se naopak snižují”.