Článek
Podle kontrolorů mělo Česko pomalý start, který provázely pokusy o dotační podvody. Následně se sice systém podařilo vyladit, chybí ale strategie, čeho chce Česko za evropské peníze docílit.
„Dotace jsou rozmělňovány do množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Dynamika přibližování České republiky k průměru Evropské unie se ve srovnání s některými státy, které přistoupily do EU také v roce 2004, zpomalila,“ stojí v tiskové zprávě, kterou NKÚ k tématu zveřejnil.
Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly podstata problému tkví právě v tom, že Česko neučinilo strategické rozhodnutí, kam chce dojít. „Bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál,“ varuje Kala.
Jako příklad dobré praxe uvádí NKÚ sousední Polsko. „To dosáhlo mezi lety 2003 až 2022 růstu životní úrovně – měřeno v paritě kupní síly oproti průměru Evropské unie - o 33 procentních bodů, Litva o 38 procentních bodů. U České republiky to bylo jen 19 procentních bodů,“ stojí v komentáři Kalova úřadu.
Polské dálnice jako příklad
Právě růst životní úrovně si NKÚ určil jako prvek, na kterém se zpomalování přibližování Česka k průměru EU dá dobře demonstrovat.
Podle NKÚ například Česko nenaplnilo svůj potenciál v oblasti budování infrastruktury. V porovnání s Polskem bylo v posledních dvaceti letech desetkrát pomalejší v budování nových úseků dálnic.
Kontroloři dále tvrdí, že dotace směřují i do oblastí, které nezaostávají za evropským průměrem, takže podpora nepřináší maximální efekt. Jako příklad uvádí zaměstnanost. „Česká republika se svou nízkou mírou nezaměstnanosti zaujímá v Evropské unii pozici premianta,“ argumentuje NKÚ.
Navíc z kontroly programu „Antivirus“ vyplynulo, že dotace na udržení zaměstnanosti stát vyplatil i firmám, kterým v covidové době rostl zisk a zvyšovaly se počty zaměstnanců.
NKÚ vytýká státu i přílišnou štědrost a zmiňuje příklady, kdy podpora projektu dosáhla 70 procent, a tak příjemce nic nenutilo hledat co nejlevnější variantu. Když pak stavěl za vlastní peníze, cena byla o více než tři čtvrtiny nižší.
Za další nešvar úřad označil vyplácení dotací i pro „mocné hráče na trhu“, i když podpora měla jít přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky. K této praxi docházelo dle NKÚ například v zemědělství.
„Ministerstvo zemědělství vyhlásilo program na zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky. V letech 2018 až 2021 těmto firmám s desetimilionovými až stamilionovými ročními zisky vyplatilo dohromady 1,7 miliardy korun,“ připomíná NKÚ.
„Měli bychom si uvědomit, že dotační peníze nejsou mana nebeská. Nepadají z nebe a nejsou určeny pro každého,“ komentoval zprávu šéf úřadu Kala. Ten zastává dlouhodobě názor, že dotace by se měly obecně omezovat a zjednodušovat.
