Článek
Změna by se mohla dotknout desítek tisíc majitelů psů. Česká republika je totiž na špici v počtu psů na počet obyvatel v Evropě. Pro některé mladší důchodce by návrh ministerstva financí mohl znamenat zásah do jejich peněženek.
Dnes je roční sazba poplatku za psa až 1500 korun a lidé, kteří nemají jiný příjem než právě důchod, mohou požádat o snížení této částky až na 200 korun.
Návrhem byl zaskočen předseda Svazu důchodců Zdeněk Pernes.
„Bude to diskriminace“
„Bude to zpřísnění, které odmítáme. Bude to diskriminace důchodců, se kterou nemůžeme souhlasit,“ řekl Právu s tím, že svaz neměl možnost se k návrhu vyjádřit, ačkoli je pro ministerstvo financí připomínkovým místem.
Ministerstvo přiznává, že pes má na své majitele, především na starší občany, příznivý vliv, ale „na druhé straně větší počet psů v obci může mít nepříznivý vliv na život v ní“. Svůj návrh ale zdůvodňuje tím, že nyní dochází k pochybnostem, zda nárok na sníženou sazbu mají i lidé, kteří zároveň se starobním pobírají invalidní, vdovský či vdovecký důchod.
Proto zvolilo pro nárok na slevu pevně stanovenou věkovou hranici.
„Stejně tak nastávaly v praxi pochybnosti o tom, zda lze snížení poplatku aplikovat na osoby, které mají jednorázový mimořádný příjem, bez ohledu na to, jak významnou část jeho příjmů tvoří,“ tvrdí finance.
Invalidé platit dál nebudou
Připouští ale, že by se úprava mohla citelně dotknout lidí závislých na invalidním důchodu. Proto mezi ty, kdo mají nárok na úplné osvobození, počítá zahrnout vedle držitelů průkazů ZTP/P (zvlášť těžká postižení s průvodcem) také držitele průkazu ZTP (zvlášť těžká postižení). Ti nebudou muset tedy platit za psa bez ohledu na jejich věk.
Podle ministerstva jsou nejasnosti, zda poplatek za druhého a případně i dalšího psa, který se může zvýšit až o polovinu, se má počítat ze zákonem nejvyšší stanovené částky, tedy z 1500 korun, nebo z výše poplatku, kterou vybírají obce na základě své obecně závazné vyhlášky. Ty totiž již dnes mohou částku snížit, nebo ji vůbec nevybírat. A také to dělají.
„V současné době se mělo zvýšení vztahovat k výši sazby podle zákona a tento princip má platit i nadále,“ upřesňuje ministerstvo. „V případě základní sazby tak může sazba pro druhého a dalšího psa činit až 2250 Kč a v případě snížené sazby až 300 Kč,“ tvrdí. Za marginálii považuje navrhovanou změnu předseda Sdružení místních samospráv europoslanec Stanislav Polčák.
„Na poplatku za psa ještě žádná obec nevydělala,“ uvedl na otázku, zda to může obcím nějak finančně ublížit. „Znám řadu obcí, které upustily od těchto poplatků, protože výnos nepokryl ani náklady na administraci. Myslím, že toto opravdu obce neřeší. Jediné, komu to může podle mého názoru pomoci, jsou větší města, která s tím mají spojené poměrně velké náklady,“ řekl Právu.
Obdobně se vyjádřil starosta Trutnova, místopředseda poslaneckého klubu ODS Ivan Adamec. „Z hlediska našeho rozpočtu jde o malý poplatek, takže jeho úprava se nijak neprojeví. Používáme ho spíš k regulaci, kdy za psy, kteří jsou u rodinných domů, se platí výrazně méně, než platí lidé třeba na sídlištích,“ řekl Právu.