Nízká cena či úhrada vadí u desítek léků

Situace se však může podle firem i lékárníků zhoršovat. Tlak na nízkou cenu podle nich přispívá k tomu, že léky z českého trhu mizí. Ministerstvo zdravotnictví i lékový ústav to však odmítají, příčiny vidí jinde.

„Česká asociace farmaceutických firem už téměř před rokem identifikovala desítky skupin léčiv s nízkými cenami a malým počtem alternativ, tedy léky s vysokým rizikem výpadků, které nebudou jednoduše řešitelné,“ řekl Právu výkonný ředitel asociace Filip Vrubel.

Při analýze dat národního lékového ústavu přišli na to, že v devíti z deseti případů nastal výpadek u léků, které v Česku nabízely nanejvýš tři různé firmy. Když jedna nebo dvě mají problémy, začne být nedostatek znatelný.

„Jsou mezi nimi i život zachraňující léky často v ceně několika desítek korun jako léky na hypertenzi, antibiotika, léky na bolest a cholesterol,“ řekl Vrubel. Cestu vidí v motivování nových firem ke vstupu na český trh. Jakkoli je případů, kdy měl výrobce problém s maximální cenou, za kterou lék může v Česku prodávat, málo, za poslední dva roky se jejich počet zdvojnásobil.

Od roku 2018 uvedly firmy nízkou cenu či úhradu jako důvod k přerušení anebo ukončení dodávek u 34 léků. Týká se to i léků, které nemají náhradu. Třeba léku pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Obnovení se předpokládá až na konci roku. Aby pacienti nezůstali bez léčby, řeší se to často přes individuální dovoz z ciziny.

„Nízká výše stanovené úhrady nebo maximální ceny je tak nejméně frekventovaným zdůvodněním uváděným v rámci hlášení o přerušení dodávek léků,“ upozornila za Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) mluvčí Klára Brunclíková.

Podle některých lékárníků ale může být cena problém i v případě, kdy se uvede oficiálně jiný důvod. „Problém by mohl nastat u široké skupiny statinů, což jsou léky na snižování cholesterolu. Od září se u nich snižuje úhrada a dostáváme se na 60 korun za tříměsíční léčbu. V této skupině je více výrobců a očekávám, že někteří z nich si řeknou, že už to dodávat nebudou,“ odhaduje lékárník Lukáš Malý. Upozornil, že už jedna z firem ukončení dodávek oznámila z „obchodních důvodů“.

Potíž je, že firmy musí o navýšení maximální ceny SÚKL požádat, a ne vždy se tak děje, byť se o nízkých cenách a rostoucích nákladech na výrobu i dodávky obalů nebo účinných látek mluví. Od začátku roku vedl SÚKL stovku řízení o změnu ceny. Navýšena byla v 81 případech, nemuselo jít ale o tak vysokou částku, jak žádala firma. Jednu žádost ústav zamítl, dvě stáhly samotné firmy.

Žádá-li si to veřejný zájem, není zvýšení ceny podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka problém. Zmínil penicilin, který kvůli nízké ceně dodávky přerušil, od října mají antibiotika do Česka opět proudit. Jak ale Právu upřesnil SÚKL, byť k jedné dohodě s firmou už došlo, od minulého týdne se vede další řízení o změně maximální ceny. Na zdražování generik se připravuje celá Evropa. Pomoci s dostupností má i reforma unijního zákona o léčivech. První návrh ale sklidil i kritiku.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) opakovaně řekl, že cena nemůže za nedostatek léků. Problémy jsou hlavně ve výrobě a dodavatelském řetězci. To potvrzují i firmy. „V posledních dvou desetiletích výpadkům přitěžuje tlak na co nejnižší ceny,“ uvedl Vrubel.

Resort tvrdí, že na stanovování cen nemá vliv. Ministr vidí jako závažnější horentní sumy za léčbu vzácných onemocnění. „Problém je cena speciálních léků, kdy léčebná kúra pro jednoho pacienta stojí 100 milionů,“ uvedl Válek. Řešit to chce s odbornými společnostmi.