Článek
„Předmětem řízení o udělení mezinárodní ochrany nemůže být poskytnutí ochrany proti třetímu státu. Stěžovatel, který je občanem Ruské federace, se v řízení o udělení mezinárodní ochrany nemohl domáhat ochrany proti vydání do Spojených států, neboť taková žádost je zcela v rozporu se samotnou podstatou institutu mezinárodní ochrany,“ shrnul soud, proč nemohl vyhovět stížnosti.
O Nikulinově vydání do USA rozhodl ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) poté, co Ústavní soud odmítl Nikulinovu stížnost.
NSS zdůraznil, že se nezabýval údajným politickým pozadím případu ani údajně „nepřiměřenou výší trestu“, která Nikulinovi v USA hrozí, připomněla soudkyně Eva Šonková.
„Předmětem řízení před Nejvyšším správním soudem byl pouze rozsudek Městského soudu v Praze o zamítnutí žaloby stěžovatele proti správnímu rozhodnutí,“ uvedl soud.
USA ho viní z útoku na sociální sítě
Americký zatykač spojuje Nikulina s devíti skutky z let 2012 až 2013. Podle amerických vyšetřovatelů se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox. Rusko požadovalo Nikulinovo vydání kvůli dřívější internetové krádeži. Podle Pelikána byla ale americká žádost o vydání Nikulina důvodnější.
Američtí činitelé rozhodnutí vydat Nikulina do USA ocenili. Naopak ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad jeho vydáním do USA pobouření. Pelikánovo rozhodnutí o vydání Nikulina do USA kritizoval i prezident Miloš Zeman, který ministra předtím žádal, aby Nikulina vydal do Ruska. Podle Zemana může vydání údajného hackera posloužit k vnitropolitickému boji v USA a Česko by se do takového boje nemělo zapojovat.
