Článek
Prezident v pondělí vrátil daňový balíček, jehož součástí je i zrušení superhrubé mzdy a následné zavedení daňových sazeb ve výši 15 a 23 procent, Vondráčkovi bez podpisu. Tento krok ostatně již dříve avizoval. V dopise však napsal, že normu vrací k dalším opatřením, což vyvolalo spekulace, zda ji touto formulací ve skutečnosti nevetoval.
Ve čtvrtek Zeman své dřívější vyjádření upřesnil. „Především zdůrazňuji, že jsem nevyužil svého práva ve smyslu čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky a zákon nevetoval; v opačném případě bych to v dopise výslovně vyjádřil. K uplatnění veta projev mé vůle nesměřoval, což je ostatně zřejmé i z mých předchozích veřejných vyjádření,” osvětlil ve čtvrtečním listu s tím, že vrácení zákona bez podpisu znamená jeho předložení k podpisu předsedovi vlády České republiky a následně k vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zeman vrátil bez podpisu daňový balíček do Sněmovny. Bude přesto platit od ledna
Zeman zdůraznil svůj zájem na tom, aby norma začala platit již od ledna a právní úprava byla přehledná.
O možném vetu hovořili ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) i někteří poslanci. Hamáček proto navrhoval, aby se otázkou zabýval Ústavní soud.
Hamáček chce, aby Zemanův postup s daňovým balíčkem řešil ÚS. Právník problém nevidí
Součástí balíčku je i zrušení superhrubé mzdy a následné zavedení daňových sazeb ve výši 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy asi nad 140 tisíc korun měsíčně. Kývli na vratku ze Senátu, která počítá s tím, že se zvýší i základní daňová sleva na poplatníka z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022.
Kolik peněz lidem zůstane navíc, je možné vypočítat v kalkulačce na webu ministerstva financí.