Nezletilý útočník z jihočeské školy může být v detenci osm týdnů. I pak bude ale pod dohledem

Svou učitelku mohl sedmák i zabít. K výstřelu ze zbraně nedošlo jen shodou náhod, žena vyvázla bez zranění a ještě stihla žáka zpacifikovat.

Protože jde o dítě, jeho totožnost nikdy nebude veřejně známá. Ani policie nebude podávat žádné konkrétní informace a věc může komentovat spíše v obecné rovině. „O jeho dalším osudu nebudeme informovat, protože se jedná o nezletilou osobu,“ vysvětluje mluvčí jihočeské policie Lenka Krausová.

„Nyní můžeme jen potvrdit, že je chlapec umístěn v detenci diagnostického zařízení a o dalších krocích bude jednat soudce pro mládež, který může rozhodnout o umístění do dalšího výchovného zařízení, kde může být až do osmnácti let,“ upřesňuje Štěpánka Schwarzová, která je rovněž mluvčí jihočeské policie.

Osmitýdenní detence vyplývá ze zákona o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy. „Dítě do patnácti let není trestně odpovědné a nedopouští se trestných činů, které se označují jako činy jinak trestné. A tyto případy většinou soud odkládá a přebírá je sociálka,“ dodává Schwarzová.

Po osmitýdenní detenci chlapec nemusí být pro své okolí nebezpečný, ale musí být v péči odborníků, tvrdí svorně psychologové, které redakce Novinek v souvislosti s případem z jihu Čech oslovila. „Je však nutné, aby se s žákem pracovalo i nadále,“ upozorňuje dětský psycholog Václav Mertin. Stejně jako dalším expertům mu případ z Rudolfova nedá spát.

„Samozřejmě u něj není nikdo schopný říct, jestli to bylo náhlé vnuknutí mysli, které se už celý život nebude opakovat ani v nějaké mírnější podobě. Proto bude muset skousnout, že bude dlouhodobě pod bedlivým dohledem a nejspíš bude muset jednou týdně či dvakrát do měsíce někam docházet,“ domnívá se Mertin.

„Už během chlapcovy detence v diagnostickém ústavu odborníci určí, jak bude vypadat jeho další terapie nebo odborná pomoc,“ vysvětluje další z oslovených dětských psychologů Michal Kniha, jenž předpokládá, že odbornou péči budou potřebovat také další žáci, kteří u incidentu byli.

Útok na učitelku mohl mít různé příčiny. „Psychiatrické onemocnění je samozřejmě jednou z možností. Většinou to ale bývá, jak my odborníci říkáme, multifaktoriální problém. Těch možností je mnoho včetně šikany či třeba nějakých domácích problémů, například rozvodu rodičů, ale také dalších traumat nebo dědičné zátěže,“ upozorňuje Kniha s tím, že se duševní zdraví dětí dlouhodobě zhoršuje.

To potvrzují také statistiky. Jen Linka bezpečí loni odbavila 100 tisíc telefonátů, což znamenalo meziroční nárůst o třináct procent. Čtvrtina hovorů trvala déle než půl hodiny a například podíl sebevražd se mezi probíranými tématy zvýšil o 23 procent. Na Linku bezpečí se mohou chlapci a děvčata obrátit v krizových situacích, další možností je Linka pro rodinu a školu či Rodičovská linka.

Psycholog Kniha vidí mezi možnými příčinami rostoucího počtu dětí v problémech i jejich izolaci během covidové pandemie. Nejen proto loni v prosinci stát vyhlásil program Bezpečné dětství, jehož cílem má být mimo jiné snížení rizika násilí mezi dětmi a mladými.

Posíleny proto mají být uvedené krizové linky, školy mají více navštěvovat mobilní týmy duševního zdraví a intenzivnější mají být i programy pro práci s osobami, které se dopouštěly násilí.

„Odhady mluví o tom, že každá koruna vložená do prevence násilí ušetří šest korun spojených s léčbou, náklady na policii a soudy. Prevence násilí u dětí a mládeže chrání společnost před horšími činy včetně hromadných útoků či násilné kriminality,“ upozorňuje psycholog z ministerstva vnitra Štěpán Vymětal. Do programu Bezpečné dětství mají jít stovky milionů korun a přispívat bude i ministerstvo práce či zdravotnictví.

Právě téma dětské kriminality je podle údajů resortu vnitra stále palčivější. „Počet dětí stíhaných za násilnou kriminalitu vzrostl při porovnání stejného období let 2019 a 2024 o 26 % – v roce 2019 to bylo 920 dětí, v roce 2024 1159 dětí. Současně se zvýšil i počet registrovaných jinak trestných činů páchaných dětmi o 23 % – v roce 2019 to bylo 589 skutků, v roce 2024 724 dětí,“ upřesnilo loni 17. prosince ministerstvo.

Podle odborníků má přitom nárůst kriminality u dětí několik příčin. „Jde o souhru ekonomických, politických, sociálních a kulturních faktorů. Sociální nerovnost zvyšuje kriminalitu mladých, která zhoršuje bezpečnost ve společnosti a zvyšuje ekonomické náklady,“ varuje Vymětal.

A upozorňuje, že se děti a mladiství setkávají s násilím ve svých rodinách, v online prostředí, ve školách i při volnočasových aktivitách. „Pokud budou rodiny fungovat zdravě, děti si budou vytvářet dobré vztahy a lépe se zapojí do života ve společnosti,“ apeluje psycholog z ministerstva vnitra.