Článek
V Česku působí na 120 tisíc neziskových organizací. Celkově loni dostaly z veřejných rozpočtů téměř 17,9 miliardy korun. „Teď nedokážu říci, zda má prezident Zeman pravdu. To číslo je opravdu obrovské. A proti minulým letům se strašně zvýšilo,“ řekl Právu Babiš.
Vláda každoročně od roku 1999 dostává na stůl přehled všech peněz, které do neziskového sektoru plynou. Posoudit ho měla ve středu, ale premiér bod z programu jednání stáhl.
„Je třeba ho dopracovat. Požádal jsem ministra spravedlnosti Pelikána o podrobnou analýzu podle resortů. Chtěl bych získat i údaje od krajů, které také spolu s obcemi dávají dotace neziskovým organizacím,“ komentoval své rozhodnutí premiér.
„Bez této analýzy neumím posoudit, co stát všechno zajišťuje. Je třeba z přehledu vyčlenit sport, kam jde víc než třetina všech peněz. Zbytek posoudíme a tam, kde zjistíme, že jsou to vyhozené peníze, tak to nebudeme podporovat. Ale musíme odpovědět přesně,“ dodal Babiš.
Na přílišnou štědrost státu vůči neziskovkám nedávno poukázali i šéf KSČM Vojtěch Filip či předseda SPD Tomio Okamura, kteří se opřeli mj. do státní finanční podpory migrantů.
Při jednání o státním rozpočtu se nechal slyšet také Jakub Janda (ODS), kterému vadilo sedm miliónů pro neziskové organizace zabývající se rovnými příležitostmi žen a mužů a chtěl je přesunout na podporu sportu.
Poslání neziskovek je podle koncepce, kterou vláda schválila před dvěma roky, nezastupitelné. Stát si jejich prostřednictvím „nakupuje“ služby, které sám svými silami není schopen zajistit.
V Česku jich je 120 tisíc
Podle ČSÚ bylo loni v Česku 119 664 neziskovek, mezi nimiž jsou mj. spolky, obecně prospěšné společnosti, nadace, zájmová sdružení a také 4127 církevních právnických osob.
Dotace od státu loni získalo 45 nadací, 4707 spolků a 1015 pobočných spolků. Stát podpořil 634 obecně prospěšných společností, 182 ústavů a 175 účelových zařízení církví. Na dotace ze státního rozpočtu dosáhlo i 48 zájmových sdružení právnických osob a 135 školských právnických osob. Dohromady obdržely 11 miliard od státu. Kraje k tomu daly téměř 2,9 miliardy a obce bezmála čtyři miliardy.
Před omezováním financí pro neziskovky varuje Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Byla bych nerada, kdyby se peníze pro tento sektor jakkoli omezovaly. V některých okolních zemích se to děje. To si zřejmě bere pan prezident za inspiraci. Je to nebezpečné. My bychom tou cestou jít neměli,“ řekla Právu.
„Nedemokraticky smýšlejícím lidem nevyhovuje aktivní občanská společnost. Postoji pana prezidenta se nedivím. On se již několik let nemůže považovat za člověka, který smýšlí ve prospěch občanské společnosti,“ dodala s tím, že neziskové organizace jsou velmi důležité např. v sociálních službách, ve vzdělávání či v ochraně menšin, v zahraniční pomoci nebo ochraně lidských práv.
Malé by mohly zaniknout
Případného omezení financí se obávají především malé neziskovky. Jednou z nich je i pražská Lata, pomáhající od roku 1994 dětem, mladým lidem a rodinám, které se dostanou do tíživé situace, při jejímž zvládání selhávají. Od státu dostává kolem dvou miliónů korun ročně.
„Jsou to prakticky dvě třetiny našeho rozpočtu. Snížení peněz od státu by pro nás znamenalo omezení služeb. Možná i zánik naší neziskovky. Moc si vážím lidí, kteří jsou přitom u nás podprůměrně ohodnoceni. Snažíme se tu něco budovat dvacet let a to vše by přišlo vniveč,“ řekla Právu ředitelka Laty Markéta Ježková.
O existenci by se nemusela bát jedna z největších a nejstarších organizací, Naděje, která pomáhá seniorům, bezdomovcům, handicapovaným, ohroženým dětem, mládeži a rodinám.
Podle jejího ředitele Jana Vaněčka u některých služeb tvoří příspěvek od státu až 40 procent rozpočtu. Tam, kde nemohou vybírat peníze od klientů, je to až sto procent. „Poskytujeme služby, které jsou státem objednané a zaplacené. Vše je transparentní a kontrolované. Bez veřejných peněz bychom ale nebyli schopni některé služby poskytovat,“ řekl Právu.
Podle Tomáše Urbana z Člověka v tísni by museli zřejmě omezit činnost i oni. „Od státu dostáváme peníze na sociální pomoc v ČR a na zahraniční spolupráci v rámci uzavřených dohod. Pro nás je to menší část, takže nás by to spíše neohrozilo,“ řekl Právu.
„Pro stát je výhodné spolupracovat s neziskovkami, protože pokud by si na některé činnosti musel stát najímat komerční subjekty, tak by ho to vyšlo několikanásobně dráž. Omezování peněz by se mělo dělat s rozmyslem. Vše se dá zefektivnit, ale obecné vyjádření, že neziskovky kradou, tento sektor velmi poškozuje,“ dodal Urban.
Nejvíc fotbalistům
Nejvíce peněz do neziskového sektoru šlo loni na sociální věci a politiku zaměstnanosti, kde se výše dotací za posledních šest let prakticky zdvojnásobila a přesáhla čtyři miliardy. Obdobný růst byl i v podpoře tělovýchovy, kam šlo o miliardu méně. Největší růst byl zaznamenán ve vzdělávání, kde podpora ze 22 miliónů v roce 2010 narostla na loňských 1,5 miliardy.
Největším příjemcem dotace od státu byla loni fotbalová asociace s 376 milióny korun. Následovaly sdružení vysokých škol CESNET s 277 milióny a Člověk v tísni s více než 167 milióny.
Dotaci vyšší než 50 miliónů dostalo 28 subjektů. Bylo mezi nimi 15 sportovních organizací, které dostaly více než třetinu všech prostředků.
Další výrazně podpořené neziskovky se věnují především sociálním službám. Jde např. o Naději, Diecézní charitu Brno, Slezskou diakonii a další charitativní organizace.