Článek
Lidovci chtějí svolat bezpečnostní výbor a žádají informace od policie a tajných služeb v kauze Čapí hnízdo. Je to přípustné, když jde o živou kauzu?
Je to postup velmi neobvyklý, zdůvodnit se dá snad jen tím, že jde o postavení premiéra a celá kauza je značně spletitá. Je to něco výjimečného, ale jestli jim bude vyhověno, si netroufám tvrdit. Nějakou informaci asi dostanou, ale nakolik bude přesná, plastická a aktuální, to si netroufám posuzovat.
Takže je to střet mezi exekutivní a zákonodárnou mocí?
Asi nejen to, protože jsou ve hře i státní zástupci, kteří už spíše přiléhají soudní moci. Jde o to, nakolik věříme, že vyšetřování se dohrává autonomně bez nějakého ovlivňování, nebo nakolik máme pocit, že k němu dochází. A pakliže ano, tak je zcela legitimní, že se o to parlamentní opozice zajímá. A druhá věc je, nakolik je vyšetřování, byť neovlivňované, efektivní. Třeba nakolik policie aktivně vyhledává ty, které má podle svých pocitů vyslechnout, jak se jí to daří. Jde o to, o čem všem se mají poslanci s policisty bavit, jaký typ informací budou požadovat.
Budou-li se ptát, jestli zkoušeli Andreje Babiše ml. najít a jak, pak takovou informaci lze poskytnout. Pakliže by se ptali, co jim řekl, tak to už by bylo vynášení věcí z trestního spisu a na to poslanci právo nemají.
Je podle vás současná kauza kolem premiéra na odstoupení či odvolání?
Pokud by to byla pravda, tak je to evidentně mimořádně závažný nejen politický problém, ale i trestněprávní. A to v takové míře, že navrhuje-li opozice vyslovení nedůvěry vládě, tak to není nic nepochopitelného, protože to prostě velký problém je.
Co by se dělo, kdyby premiér odstoupil? Máme v paměti demisi nedemisi Bohuslava Sobotky a prezidenta Zemana.
U nás platí, alespoň já si to myslím, že podání demise premiéra je i demise vlády. Taková vláda by byla pověřena výkonem svých funkcí, dokud by nebyla jmenována vláda nová. Na prezidentovi by bylo, aby zahájil jednání vedoucí ke složení nové vlády. Ve chvíli, kdy by byla vláda složena, může putovat do Sněmovny žádat o důvěru.
Existuje i jiný výklad?
Zdá se mi, že si to pořád myslí kolegové v Brně, ale je to výrazně menšinový názor. A ani mu nesvědčí dosavadní ústavní praxe, která v zásadě postupovala tak, že padl-li premiér, padla i vláda.
Jaký je pak manévrovací prostor prezidenta? Musel by premiérovu demisi přijmout?
Taková demise není povinná, takže ústavně vzato by ji prezident nemusel přijmout. Ale pokud předseda a jeho vláda dávají najevo autentickou vůli skončit, tak je nemůže prezident udržovat v úřadu proti jejich vůli.
Manévrovací prostor je stejný, jaký jsme viděli po volbách. Prezident by hledal někoho, o kom si myslí, že by mohl sestavit vládu, že by mohla získat důvěru Sněmovny. Na to by měl dva pokusy, třetí by byl na předsedovi Sněmovny. Jakmile vláda důvěru získá, začínáme nanovo.
A pokud by byla vládě vyslovena nedůvěra?
Pak by byl manévrovací prostor prezidenta užší, protože demise je povinná, tudíž ji nemůže nepřijmout. Když ale odhlédnete od toho, jak je formulován text Ústavy, a vezmete v potaz logiku fungování politického systému, tak ten rozdíl není tak významný. Nač udržovat vládu ve stavu vládnutí, když vláda nechce.
Mohlo by dojít i na rozpuštění Sněmovny?
Na to by muselo dojít v případě, že by se na tom shodly tři pětiny poslanců, tedy 120 z 200. Ale nezdá se, že by taková většina existovala. A pak má možnost rozpustit Sněmovnu prezident, ale až po třech neúspěšných pokusech.
A musí prezident Sněmovnu rozpustit?
Pokud by to bylo na návrh tří pětin poslanců, tam je to povinné. V případě, že by to bylo po třech vládách, tak nemusí. Ale opět vzhledem k tomu, jak by fungoval politický systém, tak by to znamenalo závažné poruchy, paralýzy.
Dokdy se od rozpuštění Sněmovny konají předčasné volby?
Do 60 dnů a je na prezidentu, aby stanovil konkrétní datum volby. A je na poslancích, aby se domluvili a načasovali si hlasování tak, aby se mohly volby svázat například s těmi evropskými v květnu 2019.