Hlavní obsah

Nezaměstnaní mohou přijít o podporu i za pouhý podpis pracovní dohody, varuje ombudsman

Brno

Nezaměstnaným hrozí, že budou muset vrátit již vyplacenou podporu nejen za to, že si při evidenci na úřadě práce najdou brigádu, ale už jen za pouhý podpis pracovní dohody před nástupem do zaměstnání. Upozornil na to ombudsman Stanislav Křeček. Na stole mu tyto případy přibývají. Úřady práce vyřazují lidi z evidence i v případech, kdy na to nemají právo.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Článek

„Vhodné je proto s úřady práce konzultovat i podpis dohody o zaměstnání s pracovními agenturami, a to ještě před tím, než je dohoda podepsána. Na nedůslednost může nezaměstnaný tvrdě doplatit,“ varoval ochránce práv. Hrozí, že žádost o vrácení podpory přijde i po letech.

Vracela podporu, přestože nepracovala

Mnozí nezaměstnaní sázejí na to, že jim nikdo nebude vyčítat, když si k podpoře od státu přivydělají drobné na nějaké krátkodobé brigádě. Nelze ale pracovat a současně dostávat podporu v nezaměstnanosti. Tito lidé počítají s tím, že stát není schopen uhlídat každého.

Na nedůslednost může nezaměstnaný tvrdě doplatit.
Ombudsman Stanislav Křeček

Dostat se nevinně do potíží je snadné. Jsou případy, kdy se při vypočítávání penze zjistilo, že občan byl v minulosti v jednu chvíli evidován na úřadu práce jako nezaměstnaný a současně měl podepsanou dohodu o brigádě. Je jedno, že fakticky nepracoval, protože v danou chvíli pro něj pracovní agentura neměla práci. Měl podepsanou dohodu, o níž úřad nevěděl.

StB si o něm vedla detailní záznamy, senior má díky nim vyšší důchod

Domácí

Podporu v celkové výši 20 200 korun musela vrátit žena ze Zlínského kraje. Podepsala dohodu o pracovní činnosti s pracovní agenturou, která ale pro ni přímo po podpisu ještě neměla práci.

Foto: archiv Kanceláře veřejného ochránce práv

Tabulka kanceláře ombudsmana ukazuje a vysvětluje, co nezaměstnaný může a nemůže dělat, aby nepřišel o podporu a nebyl vyřazen z evidence úřadu práce.

Žena tedy požádala agenturu, ať její dohodu ihned zruší, protože se nechce dostat do potíží. Zástupkyně agentury ale nezaměstnanou přesvědčila o tom, že pokud má nulový výdělek, nebude mít s dohodou na úřadu práce problém. Totéž nezaměstnané potvrdila i Okresní správa sociálního zabezpečení v Kroměříži. Úřad práce ji ale později vyřadil ze své evidence.

Spor musel řešit Jurečka

Ombudsman zdůraznil, že to nebyl správný postup. „Z jazykového výkladu zákona o zaměstnanosti lze dovodit, že oznamovací povinnost se vztahuje až k faktickému výkonu práce na dohodu. To znamená, že samotné uzavření dohody o pracovní činnosti, pokud nedojde k její aktivní realizaci, nepodléhá splnění oznamovací povinnosti,“ vysvětlil Křeček. Ženy se zastal a požádal o nápravu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který mu vyhověl. Rozhodnutí úřadu bylo sice zrušeno a podpora vrácena, věc se ale řešila měsíce.

Zorientovat se v tom, co ještě není, a naopak co už je při jednání nezaměstnaného za hranicí zákona, je složité. Navíc existuje několik forem zaměstnávání; dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP), přičemž u každé je zákonný postup jiný.

„Proto je nejlepší konzultovat s úřadem práce vše, a to ještě před podpisem jakéhokoli dokumentu. Nezaměstnaný by měl trvat na tom, aby v jeho spise na úřadě byly všechny informace. Zabrání to komplikacím,“ doplnila mluvčí ombudsmana Markéta Bočková.

Ombudsman kritizuje, že Česko stále ještě nemá systém sociálního bydlení

Domácí

Výběr článků

Načítám