Článek
Novelu podpořilo 89 poslanců ze 166 přítomných, proti bylo 13. Ruku pro normu zvedla většina poslanců z hnutí ANO, ODS, TOP 09, lidovců a Úsvitu. Komunisté se zdrželi, proti byli pouze sociální demokraté. Kdo jak hlasoval, si můžete prohlédnout zde.
Návrh před poslanci hájil senátor Miloš Vystrčil (ODS). „Chceme dosáhnout toho, aby lidé, kteří pracovali, neztratili pracovní návyky,“ uvedl.
„Novela chce motivovat příjemce dávek, aby nezůstával dlouhodobě závislý jen na podpoře státu, a naopak si hledal zaměstnání,” hájila poslankyně Jana Pastuchová (ANO).
Odpracovat minimálně 20 hodin
Zákon nyní stanovuje, že člověku v hmotné nouzi je po dobu půl roku vyplácena dávka ve výši životního minima. Pokud si během půl roku nenajde práci, dostává částku ve výši existenčního minima.
Životní minimum je momentálně pro jednotlivce ve výši 3410 korun za měsíc, existenční minimum činí 2200 korun měsíčně.
Pokud však člověk přijme veřejnou službu, jeho výdělek může vzrůst opět až na výši životního minima. Navýšit částku živobytí bude možné za vykonání veřejné služby v rozsahu 20 hodin za měsíc.
Osoba v hmotné nouzi je podle zákona ta, která nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit – například uplatněním nároků a pohledávek či prodejem nebo využitím majetku.
| Životní minimum | 3410 korun za měsíc |
|---|---|
| Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. | |
| Existenční minimum | 2200 korun za měsíc |
| Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. | |
| Zdroj: MPSV | |