Článek
Podle Dostála neustále se opakující situace, kdy soudy ruší aktuálně platná opatření nebo následně po jejich skončení konstatuje nezákonnost, svědčí o nerespektu vlády k ústavě a soudům.
„Vypovídá to o naprostém nedostatku respektu vlády, konkrétně ministerstva zdravotnictví, tedy výkonné moci, k moci soudní. Tedy k nedostatku respektu k Ústavě ČR, která toto vyvážení mocí nastavuje. Nejde přitom o pouhou formalitu, jak se snaží mylně tvrdit vláda, jedná se o velmi významná rozhodnutí, která říkají, že ministerstvo zdravotnictví nerespektuje rozhraničení mezi svými pravomocemi a možnými zásahy do svobod,” shrnul všechny zrušující nebo nezákonnost konstatující soudní verdikty expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál.
Obchází se i pandemický zákon
Soudy opakovaně opatření strhávají s tím, že ministerstvo zdravotnictví, které opatření vydává a vláda je následně schvaluje, nedostatečně zdůvodňuje jejich potřebnost.
Vypovídá to o naprostém nedostatku respektu vlády, konkrétně ministerstva zdravotnictví, k moci soudní. Tedy k nedostatku respektu k Ústavě ČR, která toto vyvážení mocí nastavuje.
„Pandemický zákon chce po ministerstvu dvě důležité věci, které resort soustavně neplní. Za prvé do odůvodnění opatření vyžaduje přesně popsat, co si u daného opatření, třeba nošení roušek v zastavěných územích obce, ministerstvo konkrétně představuje za přínos, a zda je takové opatření opravdu nutné. Za druhé by mělo ministerstvo uvést přínosy a nepříjemnosti, které z opatření pro lidi plynou, a vysvětlit, a jak přínosy převyšují nevýhody,” podotkl Dostál.
Na to upozornil v nedávném rozsudku i Nejvyšší soud, když konstatoval, že květnové opatření ohledně plošného nošení roušek bylo nezákonné, protože nebylo řádně zdůvodněno.
Celé Česko už je na úrovni šestého balíčku. Ten ale neexistuje. Co tedy platí?
„Odpůrce (ministerstvo) stále mechanicky přebírá odůvodnění z dřívějších opatření a nijak je nepřizpůsobuje nejen nově ukládaným povinnostem, ale ani požadavkům právní úpravy. Ze strany soudní moci byl přitom odpůrce na nutnost řádného odůvodnění ukládaných povinností opakovaně upozorněn, i přesto se však závěry správních soudů neřídí a postupuje v rozporu s pandemickým zákonem,“ uvedl soud.
To, že ministerstvo i nadále ignoruje výtky soudu, ale i povinnosti uložené platným pandemickým zákonem podle Dostála ukazuje „bídu řízení epidemie”, kdy vláda dělá kroky, které jí někdo poradil, ale není sama schopná jejich nutnost vysvětlit ani soudům, ani občanům.
Pořád dokola. I květnové opatření o rouškách bylo nezákonné, rozhodl soud
Verdikty pomůžou při vymáhání ušlého zisku
Podle Dostála také opakované zavádění opatření vyhlašovaných podle podobného mustru, který soudy následně označují jako nezákonný, připomíná trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. V tomto směru už také před časem padlo i trestní oznámení mířící na exministra Petra Arenbergera či ministerského náměstka pro legislativu Radka Policara.
Tím ministerstvo konstatovalo, že si je vědomo, že je to špatně, čímž v podstatě zasáhlo do zájmů jiných osob nad rámec toho, co jim ten zákon umožňoval.
Arenbenger v době, kdy resort řídil a docházelo k zavádění opatření, prohlásil, že ví, že opatření jsou v rozporu se zákonem, ale než je soud zruší, tak je lidé budou muset dodržovat a dostaví se mezitím kýžený efekt na epidemii.
„Tím ministerstvo konstatovalo, že si je vědomo, že je to špatně, čímž v podstatě zasáhlo do zájmů jiných osob nad rámec toho, co jim ten zákon umožňoval,” soudí Dostál.
Propásli jste druhý termín očkování? Zkuste obvolat ostatní centra, radí koordinátor
Rozsudky soudů, které minulá opatření označily za nezákonné, navíc nahrávají lidem, kteří budou po státu soudní cestou vymáhat v souvislosti s těmito opatřeními náhradu škody či ušlého zisku. U soudu by totiž museli nejprve prokazovat nezákonnost opatření, a pak až samotnou vzniklou škodu. Kvůli již existujícím verdiktům první krok odpadne.
Soudy dělají, co mohou
Kromě toho, že vláda nedbá na verdikty soudů, jim také ztěžuje práci tím, že jednotlivá opatření vždy platí jen omezenou, poměrně krátkou dobu, než je nahradí téměř totožné, ale nově vydané opatření. Soudy tak nejsou v reálném čase schopné zareagovat a opatření ještě v době jeho platnosti zrušit. To se tak děje až zpětně konstatováním, že dané nařízení vlády bylo v rozporu se zákonem, a tudíž neplatné. Rychleji však soudy rozhodovat podle Dostála nedokážou.
„Soudy dělají, co mohou. Těžko můžeme čekat kratší reakční dobu při tak velkém počtu žalob, než jsou třeba dva týdny. Na soudy je to velice dobrý výkon. Soud by však měl tuto práci udělat pouze jednou, a pak už by výkonná moc měla respektovat právní názory vyslovené v rozsudku, a ne je ignorovat,” myslí si právník, který zároveň v oblasti zdravotnictví radí Pirátům.