Nezákonné prodlevy u odškodnění za sterilizaci. Místo 60 dnů více než rok

„Ministerstvo má ze zákona dva měsíce na vyřízení, ale ty ženy kolikrát čekají víc než rok,“ shrnula situaci Jana Řepová z organizace Liga lidských práv na pondělní diskuzi organizace Romea.

Překračování zákonné lhůty je v případě odškodnění za sterilizaci dlouhodobý problém, se kterým se ministerstvo potýká od počátku. Vrchní ředitel pro legislativu a právo na ministerstvu zdravotnictví Radek Policar k tomu uvedl, že k takovým prodlevám dochází jen u složitých případů.

Na zpoždění má vliv také nedostatek pracovníků. Dané oddělení ministerstva mělo mít na začátku roku 2022 jen tři zaměstnance.

„Od počátku docházelo k tomu, že při plné jiné agendě musely být žádosti projednány pomaleji, protože zaměstnanci toho už více neudělají. Ministr (Vlastimil) Válek o tom ví, ale ministerstvo nedostalo žádné navýšení financí na tuto agendu a už s tím ani do budoucna nepočítá,“ řekl Policar.

Zdrojem problému však může být také počáteční podhodnocení situace. Původní odhad ministerstva zdravotnictví se pohyboval okolo 400 žádostí celkem, nakonec však podle aktuálních čísel přišlo žádostí 1979, tedy pětinásobek. Vyřízeno je zatím 1389, z toho 658 kladně.

Prodleva přitom může znamenat, že se žadatelky odškodnění nedožijí. „Mnoho žen je ve vysokém věku, některé jsou nemocné a v praxi se skutečně stává, že se rozhodnutí nedočkají,“ pokračovala Řepová.

Zákon o odškodnění po nezákonné sterilizaci je v účinnosti od 1. ledna 2022. Nárok musí sterilizované osoby uplatnit do tří let od tohoto data. Na podání žádosti tedy zbývají tři měsíce.

Deadline pro doručení na ministerstvo je 2. ledna 2025, přičemž žádosti odeslané později budou ministerstvem automaticky zamítnuty. O prodloužení této lhůty ministerstvo neuvažuje. Ze státního rozpočtu bylo na odškodnění vyplaceno 200 milionů korun.

Při podávání žádosti ženy narážejí i na problémy s chybějící dokumentací. „Sterilizace jim byla provedena před velmi dlouhou dobou, což je také problém při dokazování a shánění důkazů nebo svědků,“ uvedla Řepová.

Organizace upozorňují také na chyby v komunikaci ministerstva. Konkrétně informační linka ke sterilizacím funguje pouze každé pondělí od 9 do 15 hodin a dovolat se na ni může být zkouška trpělivosti.

Podle Řepové se některé ženy na lince dozvídají nepravdivé informace, například o stavu jejich žádosti. „Pro nás jako pro zástupce je to náročné, protože v důsledku ztrácíme důvěru klientek,“ uvedla.

Role neziskových organizací je u této problematiky klíčová. „Jedná se většinou o velmi chudé ženy, které nemají finance na právníka. Hledání financí a podpora žen v procesu podávání žádostí tedy zůstává na straně neziskovek,“ uvedla moderátorka debaty Jarmila Balážová.

Některé ženy o odškodnění žádat nechtějí. „Ty ženy se cítí zrazené, zradili je tehdy v nemocnici a zrazuje je ten systém i teď,“ uvedla k postoji některých žen Řepová. Její slova potvrzují i zkušenosti z praxe.

„Říkají mi, že žádost podávat nechtějí, protože jim to nevrátí možnost mít děti,“ zaznělo od terénní pracovnice.