Článek
„Tyhle věci, asi soud od soudu. V 80. letech jsem byl soudcem, to to ale zpravidla soudili soudní funkcionáři. Tu a tam se stávalo, že to dostali na stůl i řadoví soudci,“ reagoval na dotaz Novinek, zda jako trestní soudce měl podobný případ na stole jako Fremr, viditelně zaskočený a nervózní Baxa.
A doplnil: „Nevzpomínám si, možná jsem soudil jeden případ, ale nemám tak dobrou paměť, abych si v těch mnoha tisících případů, které jsem rozhodoval, pamatoval na všechny.“
Fremra zkritizovali v minulých dnech senátoři Marek Hilšer a Hana Marvanová za to, že nemluvil v Senátu pravdu, když tvrdil, že za totality neodsoudil z politických důvodů. „V době mezi lety 1983-85 podle nich odsoudil přes 100 lidí za emigraci,“ napsal senátor Marek Hilšer na Twitter. Spolu s Marvanovou kvůli tomu Pavlovi zaslali také dopis.
Kandidát na ústavního soudce R. Fremr nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. V době mezi lety 1983-85 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. Neměl by být jmenován.
— Marek Hilšer (@MarekHilser) August 6, 2023
Prezident Petr Pavel tak v reakci na „nové informace“, jak uvedl v pondělí, posoudí znovu ještě to, zda ho jmenuje na ústavního soudce, i přesto, že to již schválil Senát.
„Chci si prostudovat, jaké informace se objevily v poslední době. A teprve na základě posouzení staronových faktů chci udělat závěr a přijmout rozhodnutí,“ oznámil.
Pavel Fremra navrhl na ústavního soudce a minulý týden jej Senát v tajném hlasování schválil. Jmenován ještě nebyl a podle názoru ústavních právníků ani být nemusí, přestože to horní komora odsouhlasila.
Senátorům musel Fremr vysvětlovat své dřívější působení v roli soudce v tzv. kauze Olšany, v níž v roce 1988 odsoudil ve zmanipulovaném procesu mladíky za poškození hrobu sovětských vojáků.
Pavel si jmenování Fremra ještě rozmyslí
