Nevyzpytatelná letecká puma u chemičky v Litvínově: Přeříznout ji trhavinou, radí expert

Sedmasedmdesátiletý Václav Bilický z Ralska na Českolipsku pracoval 38 let u policie, z toho 31 let jako policejní pyrotechnik v severních Čechách. Působil také jako soudní znalec v oboru střelivo a výbušniny se specializací pyrotechnika.

S anglickými i americkými pumami s dlouhodobým časovačem se Bilický během svého aktivního působení setkal několikrát. Sepsal o nich i skripta, která pak používal při výuce svých následovníků.

O leteckých pumách s dlouhodobým časovačem, tedy stejných, jako je puma z areálu chemičky v Záluží, bývalý pyrotechnik tvrdí, že jsou i dnes, 80 let od války, zákeřně nebezpečné. „Dokazují to fakta o explozích leteckých pum. V Evropě k nim došlo třeba při zemních pracích na stavbě dálnic a byly spojeny se smrtelným zraněním,“ upozornil Bilický.

Nevyzpytatelnosti a nebezpečnosti pumy se obávají i policisté. I proto už ve středu nechali evakuovat bezmála 600 lidí z litvínovské chemičky a okolí 1,5 kilometru od pumy uzavřeli.

„Důvodem je nepředvídatelnost možné iniciace letecké pumy. Nejen kvůli samotnému nálezu, ale také kvůli povrchovému poškození, ke kterému došlo při výkopových pracích. Vliv času měl také svůj podíl. I to nám značně ztěžuje práci,“ vysvětlila mluvčí policejních pyrotechniků Irena Pilařová.

Samotná chemička společnosti Orlen Unipetrol začala už ve středu vedle evakuace pracovníků také s řízeným odstavováním rafinérské části výroby. „Výroba je v této části až do odvolání zastavena. Petrochemická část závodu prozatím zůstává v provozu. V tuto chvíli se na zajištění výroby podílí 227 pracovníků, ostatní pracují z domova a čekají na další pokyny,“ řekl ve čtvrtek Pavel Kaidl, mluvčí společnosti.

Co bude následovat? Policejní pyrotechnici se musí rozhodnout, jak pumu zneškodní. „Probíhá komunikace s odborníky nejen z České republiky, ale také s kolegy z Německa, kteří s nálezy leteckých pum s chemickým časovým zapalovačem mají větší zkušenosti,“ naznačila Irena Pilařová.

Podle Václava Bilického je problém v tom, že zapalovač pumy je jištěn proti vyšroubování. „Nedá se vyšroubovat, aniž by to vybouchlo,“ říká zkušený pyrotechnik.

V době jeho aktivního působení zneškodňovali podobné pumy postupem, který sám připravil. „Puma se přeřízne. Ne vodním paprskem, ale trhavinou, která se obalí kolem. Lehčí část se zapalovačem po detonaci odletí, nezůstane v něm tolik výbušné látky a ta vybouchne. V těžší části zůstane trhavina, ta se pak jen zapálí a vyhoří,“ popsal Bilický.

Přiznal, že v minulosti zvažoval, že by si tento postup nechal patentovat. Nakonec k tomu nedošlo. I proto, že případy nálezů pum s dlouhodobým časovačem jsou velmi ojedinělé. Obdobný postup ale s jiným množstvím trhaviny podle něj používali i v Německu nebo na Slovensku.

Puma objevená v Litvínově má podle policejních pyrotechniků takzvaný dlouhodobý zapalovač. S pomocí chemického principu je její detonace nastavena se zpožděním 144 hodin.

Protože dosud nevybuchla, existuje obava, že ke spuštění zpožďovacího mechanismu došlo teprve během výkopových prací, při nichž byla puma ve středu objevena.

Policejní pyrotechnici už proto naznačili, že vyčkají uvedených 144 hodin, tedy šest dní, a pokud se nic nestane, pumu zlikvidují na místě.

Mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl už také potvrdil, že firma ve spolupráci s policí a hasiči připravuje svůj areál na deaktivaci nalezené bomby. „Mělo by k ní dojít nejdříve ve středu 28. srpna. Předpokládáme, že poté budeme moci přistoupit k uvedení celého areálu do opětovného provozu,“ doplnil Kaidl.

„Pokud by došlo k likvidaci na místě, určitě se bude používat velké množství ochranných prostředků, ať už na krytí, nebo různých zábran a bariér. I proto, aby se přerušila také seismická vlna. Jedná se o velkou munici a je potřeba si uvědomit, že účinek výbuchu se nešíří pouze po povrchu zemském, ale i pod ním. Takže bude potřeba vykopat přehradní seismické příkopy,“ řekl v České televizi bezpečnostní poradce a soudní znalec Karel Koubík.

„V případě likvidace na místě by také puma musela být zasypána zeminou, aby se co nejvíce snížil střepinový účinek,“ dodal Koubík.

Areál litvínovské chemičky už jeden obrovský výbuch zažil. Letos v červenci to bylo 50 let, kdy v chemičce došlo k nejtragičtější průmyslové havárii na českém území. Večer 19. července 1974 nastal výbuch ve výrobně lihu. Exploze a následný požár chemičky si vyžádaly celkem 17 obětí na životě. Dalších 112 lidí bylo zraněno.

Značná část obětí byla v tramvajovém voze, který zrovna projížděl v těsné blízkosti místa havárie. Tlaková vlna srovnala se zemí část chemičky a poškozeno bylo dalších více než tři sta budov. Vyšetřovatelé později zjistili, že příčinou havárie byl plyn unikající z kolena potrubí, které mělo korozí zeslabenou stěnu.