Nevozte ze zahraničí květiny ani semínka, můžete způsobit pohromu, varují experti

„Různé původce chorob nebo škůdce rostlin mohou lidé zcela nevědomky přivézt do Česka ze svých zahraničních cest, a to i přes opatření, která toto riziko eliminují,“ uvedl Michal Hnízdil, ředitel Sekce osiv, sadby a zdraví rostlin ÚKZÚZ. Těmi opatřeními jsou pasy pro rostliny, které platí jen v rámci Evropské unie, a pak rostlinolékařské osvědčení platící při dovozu ze zemí mimo Unii.

Podle ředitele odboru zdraví a rostlin ÚKZÚZ Jakuba Beránka je ale nejjednodušším řešením to, že si prostě lidé krásnou květinu vyfotí a nebudou si ji vozit ze zahraniční dovolené domů.

„Přitom dnes už se dají třeba ty různé oleandry koupit i u nás v každém zahradnictví, takže si je lidé nemusí vozit ze zahraničí. A právě třeba oleandr je hostitelská rostlina té nešťastné bakterie s názvem Xylella fastidiosa, co řádí v Itálii,“ posteskl si Beránek.

Dodal, že tato zavlečená bakterie ničí v Itálii i tisíc let staré olivovníky. „Už třetina olivovníků je pryč. Itálie tak přichází o své národní bohatství, ale také o produkci olivového oleje,“ podotkl rostlinolékař.

Problémy se zavlečenými škůdci podle něj v současnosti mají i Portugalsko a Španělsko. „Jde o háďátko borovicové. Dalším škůdcem, který v Evropě ničí dřeviny, je brouk z Asie, kterému se říká listokaz japonský,“ popisoval Beránek s tím, že stále hovoří o karanténních druzích ničících rostliny.

Dalším cizokrajným škůdcem, který se dostává i do Česka například v dřevěných paletách, je tesařík kozlíček. „Tam stačí, že si člověk objedná třeba ze zahraničí pračku, kterou mu přivezou na dřevěné paletě. Když si lidé všimnou, že z palety vypadává drť, měli by nás kontaktovat. Je předpoklad, že jsou tam právě larvy tesaříka kozlíčka. My to pak zkontrolujeme a zlikvidujeme. Nejhorší je, když paletu dají k popelnici. To se pak rozleze po celém okolí a množí se to,“ vysvětloval Beránek.

Podle něj má Česko štěstí, že leží uprostřed Evropy. „Takže to nějakou dobu ještě bude trvat, než se to k nám dostane. Bohužel. Všichni tušíme, že hodinka rostlinolékařů přijde. Veterináři už to mají za sebou v podobě prasečího moru a ptačí chřipky,“ poukázal.

Najít rostlinolékaře v Česku však není jednoduché. Pár soukromých funguje na internetu. Proto má ústav na svém webu Rostlinolékařský portál. Lidé na něm najdou tisíce fotek různých škůdců a chorob rostlin. Mohou se na tamní odborníky i obrátit s žádostí o pomoc. „A protože jsme jediné zařízení, které na území Česka povoluje přípravky, které se mohou použít na ochranu rostlin, tak zde lidé najdou i to, co u nás mohou na škůdce použít,“ upřesnil Beránek.

Všichni z ústavu se ale shodují v tom, že důležitý je odpovědný přístup lidí. Vzkazují, že je potřeba nad tím, co si povezou domů, přemýšlet, aby nezpůsobili jedinou kytkou pohromu.

„Samozřejmě to není jen o květinách, ale například i o dovozu aut z jihu Evropy či o zásilkách tropického ovoce, které kontrolujeme na letištích,“ upozornil ještě rostlinolékař.

Ústavu se například podařilo na letišti zachytit zásilku manga a láhevníku, v nichž byly larvy karanténních much. Takže museli vše zlikvidovat.

Škůdci se do Česka šíří i třeba přes dovozce aut z jihu Evropy. „Volali nám, že přivezli auta, sundali z nich plachty a zjistili, že sedačky jsou plné ploštic. V těch autech nebyly žádné rostliny, ploštice prostě hledaly úkryt, tak si tam zalezly,“ líčil dále z praxe rostlinolékař.

Hlavním vzkazem odborníků veřejnosti je, že rostliny ke svému životu potřebujeme, proto bychom se o ně měli dobře starat. „Abychom mohli fungovat, tak ty rostliny musí být zdravé, tudíž nestačí, aby kolem nás jen rostly. Starají se nám o kyslík, tvoří ráz krajiny, jsou zdrojem naší výživy i většiny hospodářských zvířat. Představují 80 procent potravin, které jíme,“ zdůraznili odborníci z ÚKZÚZ.

Pořádají se proto i osvětové akce. V Česku se veřejnost dozví informace týkající se zdraví rostlin na veletrzích, výstavách nebo akcích pro školy.