Nevolení aktéři de facto drží Česko v hrsti, komentuje dění kolem Zemana ústavní právník

Kosař také doporučuje Ústřední vojenské nemocnici, aby přehodnotila svůj zdrženlivý přístup – v současné situaci převažuje právo veřejnosti na základní informace o zdravotním stavu prezidenta nad právem pacienta na soukromí.

Informace a přístup k prezidentovi má nyní jen jeho nejbližší okolí, kromě rodiny zřejmě také spolupracovníci z Kanceláře prezidenta republiky.

„Nevolení aktéři tak de facto drží Českou republiku v hrsti, neboť nevíme, zda náhodou nezneužívají přístup k prezidentovi republiky a nerozhodují o klíčových otázkách směřování naší země namísto něj,“ řekl Kosař.

V pátek policie informovala, že všechny návštěvy budou potřebovat souhlas ošetřujícího lékaře.

Kancelář prezidenta podle Kosaře nemůže být státem ve státě, pro který neplatí žádná pravidla. Nejistota ohledně nynějšího zdravotního stavu prezidenta by mohla později vést ke zpochybňování jeho rozhodnutí, která se dostávají, případně ještě dostanou, na veřejnost právě prostřednictvím jeho spolupracovníků.

Kosař připomněl, že v době hospitalizací a léčení prezidenta Václava Havla se do médií dostávalo mnohem více informací o jeho stavu. Nemoc Ludvíka Svobody, který byl prezidentem v době komunistické totality, byla sice zprvu utajována, poté však tehdejší státní moc informace uvolnila. „Je paradox, že totalitní režim informoval o zdravotním stavu nemocného prezidenta lépe – byť se zpožděním – než okolí současného prezidenta,“ řekl Kosař.

Dosavadní přístup Ústřední vojenské nemocnice, kde se prezident léčí, pokládá Kosař rovněž za problematický. Vedení nemocnice a ošetřující lékař vidí podle Kosaře problém jen z lékařské stránky, když maximálně chrání soukromí pacienta a jeho právo na informační sebeurčení.

„Nastala situace, kdy pacientova práva nemohou být vykládána absolutně, a musí být naopak vybalancována s právem veřejnosti a dalších ústavních činitelů na nezbytné informace o zdravotním stavu prezidenta,“ míní Kosař.

Potenciální problém vidí ústavní právník v rozhodnutích prezidenta přijímaných v době, kdy nemá veřejnost dostatek informací o jeho stavu a schopnosti projevit svobodně svou vůli. Přetrvávají pochybnosti, zda jde skutečně o jeho vlastní rozhodnutí. „Pokud do té doby prezidenta nikdy neuvidí a neuslyší, bude to problém,“ řekl Kosař konkrétně s odkazem na očekávané pověření některého z politiků sestavením vlády. Je pak na dalších ústavních aktérech, zda vůbec takové rozhodnutí akceptují, což by mohlo vést k politické krizi a případně i ke kompetenčnímu sporu u Ústavního soudu.

Kdyby se v budoucnu zpětně ukázalo, že prezident nebyl schopen určitá rozhodnutí přijímat, mohlo by to mít pro jeho okolí v krajním případě i trestněprávní důsledky, upozornil Kosař. Taková rozhodnutí by navíc byla nicotnými akty, vydanými neoprávněným orgánem.

Česká ústava však podle odborníka skýtá dost možností, jak situaci řešit. Poslanecká sněmovna by se sešla i bez dokumentu, který z nemocnice od prezidenta ve čtvrtek přinesl dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Ústava také umožňuje odejmout prezidentovi jeho pravomoci, pokud se na tom usnesou obě komory parlamentu, a přenést je na další ústavní činitele.

Současná situace podle Kosaře vede k úvaze, zda by ústava neměla obsahovat také možnost prezidenta odvolat. Pokud by například těžce onemocněl na začátku mandátu, lze nyní pouze přenést jeho kompetence, nikoliv jej zbavit funkce a uspořádat nové prezidentské volby. Mělo by také být zajištěno, aby měli k informacím o zdravotním stavu, a v nezbytných případech také přímo k prezidentovi, přístup klíčoví ústavní činitelé, ideálně zástupce vládní garnitury i opozice. Situace, kdy se k nemocnému prezidentovi dostanou jen zástupci některé z politických stran, není žádoucí, míní Kosař.

„Každopádně je nutné vnímat i lidskou a etickou rovinu. Všichni si přejí brzké uzdravení pana prezidenta, ale to nic nemění na tom, že čeští občané by měli mít základní informace o tom, nakolik jeho zdravotní stav ohrožuje výkon jeho pravomocí,“ uzavřel Kosař.