Nevíme, jak jinak dát najevo svůj nesouhlas, říká protestující farmář

Do Prahy zamířil ze středních Čech, rodinná farma se nachází patnáct kilometrů od Benešova. Svůj traktor zaparkoval na magistrále mezi hlavním nádražím a Státní operou.

S kolegou, který na farmě pomáhá, vyráželi kolem půl čtvrté. „Otec by měl taky přijet, ale musel ráno nakrmit dobytek,“ prozradil. Brzké vstávání mladíkům nečinilo žádnou potíž. „Jsme zvyklí, samozřejmě. Jinak bysme to nemohli dělat, nás ta práce těší, teda zrovna dneska ne,“ vyprávěl u dřevěného stolu, který zemědělci postavili do dělicího pruhu na jinak rušné magistrále. Vyložili na něj kynuté buchty, kávu, klobásy. „Svačina je kolegů, my jsme si sedli, protože nás pozvali na kafe. Pokecáme, posdílíme věci, co nás trápí, o technice, o polích, dobytku,“ hlásil s úsměvem mladý muž.

Rodinný podnik chová asi 120hlavé stádo dobytka na maso, vyrábí bioplyn, buduje bourárnu. Založil ho v roce 1990 jeho dědeček s otcem. Ruku k dílu přikládá pět lidí.

Paták přijel, aby bojoval za rovnost trhu, lepší podmínky pro české zemědělce, protestoval proti Green Dealu, tedy dohodě o přechodu Evropské unie k obnovitelným zdrojům energií, kterou považuje za zhoubu.

„Jsme čeští zemědělci a bojujeme za české potraviny. Evropská unie má soubor opatření, který nám zabraňuje používat nějaké látky, hnojiva, pesticidní látky. Jak je možné, že na Ukrajině i jinde jsou stříkány věci, které tady nesmí být použity? Samozřejmě je potřeba jí pomoct, aby přes nás její obilí šlo, ale ne do našich obchodů. Z hlediska Evropské unie je nekvalitní,“ upozornil mladý muž. Podle něj protestuje celá Evropa, byť se o tom nepíše.

Zopakoval, že protestující zemědělci nechtějí působit žádné potíže ve městě. „Ale my už nevíme, co dál, když s námi nikdo nejedná,“ krčí rameny. Jak bude probíhat den, ráno netušil, čekal na další instrukce pořadatelů. „Ten ministr je fakt č…,“ komentoval mezitím aktuální televizní přenos, který sledoval na telefonu, jiný farmář. Velká část strojů podle Patáka zůstane na místě v dalších dnech. „Jeden z nás určitě musí domů, práce nepočká,“ poznamenal, jak bude postupovat on a jeho kolega.

Ranní pouť zabrala asi tři hodiny. Traktor se podle něj na českých silnicích může pohybovat rychlostí 40 km v hodině a táhnout může dvojnásobek své váhy. Jede-li 50 km, pak jen jedenapůlnásobek. „Cesta byla v pohodě,“ shrnul s tím, že s ostatními farmáři se srazili v Poříčí nad Sázavou, odkud pokračovali po staré benešovské.

„Já přijel jen v sólo traktoru, protože vymotat se v Praze s něčím větším je obtížné. Obdivuju kluky, kteří tak přijeli,“ smál se Paták, pro něhož hospodaření na farmě byla jasná životní volba. „Strašně mě to baví, většina zemědělců je takhle nadšená, protože jinak by to nemohla dělat. Je to náročné, časově, fyzicky,“ říká mladý muž, který se nesmírně těší, až zanedlouho vypukne jarní příprava.