Článek
Odmalička je zvyklý překonávat překážky. „V jedenácti měsících jsem přišel kvůli rakovině sítnice o levé oko, o pět let později kvůli stejnému onemocnění o pravé. Rodiče mi ale neskutečně pomáhali. A taky mě přivedli ke sportu,“ oceňuje.
Nejdříve zkoušel hokej, kvůli ztrátě zraku přesedlal na plavání. „Měl jsem cit pro vodu, od začátku mi to šlo dobře. V devíti jsem se poprvé umístil na bedně,“ vzpomíná. Od té doby už získal na 160 medailí. Posledních pět teď vybojoval na závodech světové série paralympiků v Itálii.
„Na padesáti a dvou stech metrech znak jsem měl osobáky, které se staly světovými rekordy. O tom se mi ani nesnilo,“ raduje se.
Běh mi pomáhá s léčbou vážného onemocnění ledvin, říká extrémní sportovec. Ročně naběhá tisíce kilometrů
Do poslední chvíle totiž nikdy neví, jak se mu v závodě dařilo. „To mi řeknou vždycky až po skončení,“ dodal David.
Od loňska ho trénují i rodiče, kteří se stali takzvanými tapery. „Než doplavu ke stěně, mamka nebo taťka mě ťuknou hůlkou s molitanovým míčkem do hlavy. Dají mi tím signál, že se mám za dva metry otočit,“ vysvětluje český reprezentant.
Učit se moc nemusím
Přiznává, že někdy to mezi nimi skřípe. Občas je to náročné, podotýká maminka Stanislava. „To když nás nechce moc poslouchat. Manžela bere víc než mě. V pondělí nám ale pomáhá trenér tachovského plaveckého klubu Marcel Šmejkal. Ten má na Davida dobrý vliv,“ prozrazuje. Ale na svého syna je patřičně hrdá. „Je velmi cílevědomý. Jde mu to i ve škole, k tomu hraje na akordeon, klavír, kytaru, věnuje se šachům,“ vyjmenovává.
David studuje tachovské gymnázium a po maturitě by chtěl pokračovat na farmacii. „Sport je můj velký koníček, ale škola je základ. Naštěstí se nemusím doma učit, protože všechno odposlouchám v hodině,“ říká.
David se svým otcem Jiřím, který drží hůlku „na otáčení“.
Na plavání má nejraději dril a také to, že bojuje jenom sám za sebe. V létě ho čeká mistrovství světa v Manchesteru, příští rok by se rád dostal na pařížskou paralympiádu, kam už splnil limity ve čtyřech disciplínách.
„V jeho věku je to výjimečný úspěch. David je obrovský talent. Má na sport opravdu nadání. Svůj podíl na tom mají ale i jeho rodiče a trenér Ruda Hutta, který ho vypiplal,“ zdůraznila vedoucí reprezentačního týmu paraplavců a předsedkyně Českého svazu tělesně postižených sportovců Radka Kučírková. „O Davidovi ještě uslyšíme,“ prorokuje mu slibnou budoucnost.
Kdybych si připouštěla handicap, nebyla bych šťastná, říká nejlepší česká paraplavkyně
