Neviditelní zabijáci za volantem. Češi řídí pod vlivem alkoholu, konopí i pervitinu

„Mnoho lidí si nedokáže představit, jaký má intoxikace návykovými látkami důsledek v následném konání. My proto máme simulační brýle, které simulují různé situace,“ ukazuje Novinkám policejní preventista Ondřej Penc brýle se speciálními skly. Využívají je v rámci preventivních akcí či školení pedagogů.

Každé z nich mají simulovat zkreslené vidění způsobené jinou látkou. Třeba alkoholem, se kterým už sice má řada lidí zkušenosti, ty nejsilnější brýle ale napodobují velmi silnou opilost s 3,5 promile, což může být stav až na hranici bezvědomí. I s tak vysokou hladinou alkoholu v krvi sedají řidiči za volant, jak potvrzují například záběry policie z akce.

Další dvoje brýle zase simulují fázi těžké únavy. Proč i ta sem patří? „Odborníci se shodují, že takový stav je hodně podobný stavu ovlivněnému alkoholem,“ vysvětluje Penc.

Kampaň Zkratky je preventivní kampaň na které se podílí Česká asociace pojišťoven společně s Policií ČR a věnují se prevenci v rámci kampaně Zkratky, jejímž hlavním cílem je upozornit na nebezpečí drog a alkoholu právě za volantem. Drogovým tématem se zabýval i seriál veřejnosprávní televize Adikts či navazující dokumentární cyklus s názvem Česko na drogách.

Vliv na schopnosti za volantem však může mít i požití vyššího množství léků a různé léky na předpis včetně některých léků na kašel, alergie či uvolnění. Před řízením či obsluhou strojů během užívání těchto medikamentů často varuje přímo lékař, lékárník či informace na krabičce.

Jiné brýle zase přibližují změny vizuálního vnímání při užití marihuany nebo drog jako extáze či LSD. „Vidíme neostré hrany předmětů, máme výraznější barevné vidění podle individuálních dispozic, vnímáme plavný, plující svět, jsme vytrženi z reality,“ popisuje zrakové vjemy při intoxikaci halucinogeny ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

Nebezpečí drog tkví podle obou odborníků v tom, že každá droga působí na dané jedince odlišně. „Můžete být unavení, můžete být opilí, můžete být prvouživatelé, něco zkoušíte a vůbec netušíte, jak ta látka ve vás bude reagovat a jak vy budete reagovat na ni. A v souvislosti s řízením vozidla je to extrémně nebezpečné,“ upozorňuje preventista.

V důsledku intoxikace omamnými látkami se člověku buď zpomalují, nebo zrychlují jeho běžné reflexy.

„Jako řidiči pak máme také špatný odhad vzdálenosti, špatný odhad času, špatně vyhodnocujeme situaci na vozovce před sebou, můžeme mít tunelové vidění, můžeme mít rozostřené vidění, můžeme předměty vidět dvakrát i třikrát,“ shrnuje Penc příznaky.

„Stimulanty typicky vyvolávají překotnost, dokonce rozšiřují periferní vidění, zvyšují sebevědomí těch lidí, ti mají pocit, že v tu chvíli všechno dokážou a nic není nemožné, zejména zmiňovaný odhad, který je velmi důležitý i v silničním provozu, může být zkreslený,“ připojuje Frydrych.

Honičky s policejními vozy na silnicích tak často mívají na svědomí právě uživatelé stimulantů (patří mezi ně např. extáze, amfetamin, pervitin, kokain, crack), kterým droga zvýší životní tempo, nadnese sebevědomí či případně navodí paranoidní stavy.

„Na druhou stranu opioidy, benzodiazepiny nebo opioidní analgetika nás budou utlumovat, budeme mít za volantem zpomalenější reakce, zrovna v situacích, v nichž bychom potřebovali reagovat rychle, a to může vyvolat kolize. A to vůbec nemluvím o střetu s ohroženějšími účastníky silničního provozu, jako jsou chodci nebo cyklisté,“ dodává ředitel z protidrogové centrály.

V českém prostředí podle něj dominuje alkohol, následován je konopím a pervitinem. „Asi nejmarkantnější změnou v poslední době je podíl jiných látek než alkoholu, podle posledních čísel vzrostl z podílu 10 % na 30 %,“ upozorňuje na trend.

V posledních pěti letech eviduje jeho organizace také intenzivněji se objevující psychoaktivní látky, které nejsou považovány za „konvenční“ a mohou být silnější. Do distribuce proudí často pomocí internetu či zásilkových služeb.

„Jejich účinky nejsou ještě dostatečně prozkoumané a u náhodných a experimentálních uživatelů, kteří s nimi nemají zkušenosti, může dojít ke změně vědomí naprosto neodhadnutelné,“ zmiňuje Frydrych.

Nejvíc dopravních nehod se dle policejních statistik děje v pátek v nočních hodinách a v sobotu v ranních hodinách, policisté o nich někdy mluví jako o tzv. disco crash, tedy disko nehodách, a týkají se především mladých lidí mezi 18 a 25 lety.

„Mladí řidiči se přesouvají z jednoho restauračního zařízení do druhého či na diskotéku a dochází mnohdy k fatálním následkům, protože řidič je často pod vlivem alkoholu nebo drog, neodhadne vzdálenost, rychlost ani průjezdy zatáčkami a stromy,“ vysvětluje Penc.

V minulém roce se v Česku stalo téměř 95 tisíc dopravních nehod a zemřelo při nich 455 lidí. Viníků pod vlivem bylo víc než 4600 a přes 3500 z nich mělo nad jedno promile alkoholu v krvi. „Hranice jednoho promile je pro nás poměrně zásadní, protože určuje hranici mezi přestupkem a trestným činem,“ objasňuje preventista.

A dodává další čísla z roku 2023: „Co se týče drog, měli jsme 440 viníků dopravních nehod ovlivněných nějakou návykovou látkou, byla to například extáze, marihuana a další.“ Mezi nejzávažnější případy pak podle něj patří ty, při kterých řidiči kombinují alkohol s drogami. To bylo loni skoro ve 120 případech zaznamenaných ochránci zákona.