Netolický: Předsedou by měl zůstat Michal Šmarda

O víkendu vás čeká sjezd ČSSD v Plzni. Chcete zůstat místopředsedou?

Patřím mezi lidi, kteří nechtějí funkci, když ji nemohou vykonávat na plný výkon. Věnuji se primárně Pardubickému kraji. Je to priorita číslo jedna. Snažíme se fungovat rozumně, nekonfrontačně. Vztahy, které jsme měli chvíli napjaté, jsme srovnali. Pardubickému kraji se daří investovat, i když máme omezený rozpočet. To je priorita.

Takže se chystáte spíš na krajské volby 2024…

Pokud se ukáže, že projekt 3PK (Pro prosperující Pardubický kraj), jehož součástí je ČSSD, bude dělný, tak bychom se pokusili kandidovat v krajských volbách. Jsem regionální politik a chci jím zůstat. Chci zůstat v Pardubickém kraji. Ta práce mě baví, naplňuje, jsou za ní vidět výsledky. Bude-li zájem, abych jako hejtman kraje byl součástí užšího vedení ČSSD, tak se tomu bránit nebudu. Ale zdůrazňuji, že prioritou jsou krajské volby. Ale chci být oporou týmu.

Není škoda, že jste v kraji jako úspěšný hejtman, který je ve funkci už třetí období, upozadil značku ČSSD a kandidujete za 3PK?

Je to, jako kdybychom kritizovali Petra Fialu, že nekandiduje za ODS, ale za Spolu. Proč? Protože by nebyl premiér. Protože by nedokázal oslovit tak širokou skupinu lidí a hrál by v politice druhé či třetí housle. Nevidím nic špatného na tom, že si uvědomujeme politickou realitu, oslovujeme nezávislé osobnosti. Jestli chcete kritizovat 3PK, pak kritizujte i Spolu, PirSTAN, Starosty pro Liberecký kraj…

Proč chcete změnit název na Sociální demokracii?

Diskuse došla k závěru, že po třiceti letech uděláme zásadní změnu v názvu i značce. Už před více než čtyřmi lety jsem měl tento názor, když jsem chystal nové stanovy. Ale tehdy změna nenazrála. Možná i to byl důvod, proč jsme nebyli vidět tolik v médiích. Soustředili jsme se na ekonomiku strany i rebranding. Je za námi složitá debata uvnitř strany. Jestli se na sjezdu podaří tuto náročnou změnu prosadit, tak budeme víc vidět.

Půjde ČSSD do sněmovních voleb 2025 v koalici?

Sociální demokracie půjde do voleb sama pod vlastní novou značkou.

Chcete, aby v čele strany zůstal Michal Šmarda, kterého vyzval místopředseda Břetislav Štefan?

Oba kandidáti reprezentují podobný směr, který jsme nastavili jako nové vedení před dvěma lety. Volba jednoho či druhého neznamená radikální změnu. Jak kolega Štefan, tak Šmarda chtějí rebrand, mluví o tom, že je to cesta. Není tu žádný spor.

Koho budete volit?

Michal Šmarda to převzal de facto v situaci, kterou mu nikdo nezáviděl. Strana se dostala mimo Sněmovnu. Musel učinit ekonomické změny, stranu oddlužit, zúžit aparát. Objel republiku a vysvětloval, proč je potřeba nová značka. Michal Šmarda si to odpracoval a měl by předsedou zůstat. Pokud bude sjezd volit spravedlivě, tak zapomene na některé chyby a odmění ho za dosavadní práci. Nebyla malá.

Z ČSSD nedávno po třiceti letech odešla bývalá poslankyně, ministryně a plzeňská hejtmanka Milada Emmerová. Je to nějaký signál nespokojenosti uvnitř strany?

Nevím, co vedlo k jejímu odchodu. Miládky jsem si vždy vážil. Na druhou stranu nová tvář sociální demokracie a rebrand mají vést k tomu, abychom oslovili veřejnost s novými lidmi. Je nezbytné, aby nás lidé přestali vnímat v souvislosti s minulými kauzami, protože s nimi nové vedení nemá nic společného.

Proto se přejmenujete?

Především proto, abychom ukázali, že sociální demokracie je světonázor, že je reprezentovaná jinými lidmi než těmi, kteří byli zapleteni v nejrůznějších kauzách. Soc. dem. má mnoho šikovných starostů. Pevně věřím, že návrat do Poslanecké sněmovny v roce 2025 je reálný.

A ve Sněmovně se stane co? Zopakujete si rok 2017 a půjdete do koalice s ANO?

Ve Sněmovně jste proto, abyste navrhovala zákony a některé prosadila. Zákony, které budou napsány pro lidi. Nemusíte být za každou cenu součástí vlády. Možná proto, že jsme v minulosti byli často za každou cenu součástí vlády, jsme se dostali do některých problémů. Odchod z vlády se potom netýká jen ministrů, ale i velkého množství lidí na různých pozicích.

Pokud na to budu mít trošku vliv, tak nebudu ten, kdo bude tlačit soc. dem. do vládního angažmá. Politická práce se dá dělat ve Sněmovně i jinak. Pro stabilizaci strany by bylo dobré, aby pokorně pracovala v opozici a do vlády šla až případně v dalších obdobích. Návrat do Sněmovny nesmí být na jedno volební období. Soc. dem. musí být hlavní středolevá politická strana.

Jak proběhly u vás v kraji přijímačky na střední školy? Druhý termín vypsaly především obory zakončené výučním listem nebo závěrečnou zkouškou, maturitních oborů je v nabídce méně…

Stěžujeme-li si na nedostatek míst v mateřských školách, tak se to týká především Prahy a středních Čech. Tam byla velká migrace obyvatel a je tam nedostatek míst. Chystá-li se bytová výstavba, je jasné, že se s vysokou pravděpodobností nastěhují mladé rodiny, které budou mít děti. Ve školství se dá plánovat.

My jsme v Pardubickém kraji nečekali. Reagovali jsme na populační křivku s výhledem na patnáct let. Překvapení se u nás neodehrálo, problém u nás není. Gymnázia jsou naplněná, výjimečně došlo k vypsání druhých kol. Máme u nás zvýšený zájem i o učební obory a jsme za to rádi. O školy, kterým hrozil zánik, mají nyní studenti zájem.

Odborníci tvrdí, že problémy škol jsou často způsobeny osobami ředitelů. Ty vybírá politická reprezentace, někdy z okruhu svých přátel…

Nejhorší je, když se chce politik „hezknout“. Školský zákon umožňuje prodlužovat funkční období ředitelů o dalších šest let, pokud před ukončením jeho funkčního období nevyhlásíte rekonkurz. Po mém nástupu v roce 2012 jsme jako samospráva řekli jednoznačně, že rekonkurzy budou vždycky každých šest let. Jako politici musíme také každé čtyři roky skládat účty před voliči.

Je dobré, když i ředitelé ukážou, jak chtějí rozvíjet školu v dalším šestiletém období, nebo přijdou noví lidé s novými podněty. Nám se to velmi osvědčilo. Jeden z konkurzů jsme měli nedávno, byli tam tři velmi vyvážení kandidáti, každý s trochu jiným pohledem na věc. Je to pestré, diskuse je konkrétní. Řada škol po změně ředitele nabere nový dech.

Jak jste se vypořádali s rušením poboček pošty?

Ve Svitavách, České Třebové, Ústí nad Orlicí, Chrudimi se ruší pošty, které nebyly nevyužité. V Ústí nad Orlicí zůstává hlavní pošta, která je už pět let v provizorních prostorách. Ve Svitavách se ruší pošta v centru a občané musejí docházet na sídliště. V České Třebové se ruší pošta, která je vzdálená od hlavní pošty tři kilometry. V Chrudimi to je podobné.

Nepovažuji za normální ani projekt Pošta Partner plus, samospráva by z vlastních peněz neměla dotovat činnost státního podniku. Smířit se s tím úplně nedá. Starostové vyjednávají, seč jim síly stačí, aby aspoň ty pošty, co zůstanou, měly otevřené všechny přepážky, a to od 8 do 18 hodin. Zvažujeme, že bychom přispěli obcím na provoz Pošty Partner, ale Pardubický kraj není ve finanční situaci, že by si mohl výskat. Musíme vážit každou korunu.

Ministerstvo zdravotnictví chce méně lékařských pohotovostí. Nahradit je mají urgentní příjmy nemocnic. Jak se to dotkne krajů?

Ony zaniknou i bez vůle pana ministra. Financování zubních pohotovostí je už nyní částečně na krajích, příští rok budeme částku navyšovat. Lékaři stárnou a postupně odcházejí do penze. Jen díky tomu, že přesluhují, systém funguje. Urgentní příjmy tady nejsou od toho, aby řešily ambulantní výkony. Tohle je řešení zoufalé. Nemocnice nejsou připravené.

Vláda chce snížit deficit. Jak hodnotíte konsolidační balíček? Ruší některé daňové úlevy, slevy na manžela či manželku, odpočet školkovného…

Vládní zdůvodnění rušení národních dotací nebo daňových změn je ideologické. Píše se tam, že se ruší národní dotační tituly, protože se z dotací stal byznys a neplní funkci. Totéž platí u daní fyzických osob. Nejedná se o zjednodušení systému, jedná se o zvýšení daní. Nevím, jestli je to to, co chceme.

Některé úspory jsou úsměvné. Smál jsem se, když jsem četl připomínky některých ministerstev, kterým vadilo narovnání doživotní renty bývalým prezidentům. O kohokoliv, kdo vykonával dlouhodobou veřejnou činnost pro stát, pokud neudělal nějaké velké průšvihy, by se společnost měla umět postarat.

Takže měsíční rentu byste exprezidentům Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi na dvojnásobek, tedy na sto tisíc, zvýšil? I když jste Zemana ve funkci často kritizoval?

Samozřejmě. Jsou to lidé, kteří byli zvoleni v demokratických volbách. Měli bychom zohledňovat, že jezdí na konference, stále veřejně pracují, vystupují. Nemají úplný klid.

Na snížení růstu platů politiků nahlížíte jak?

Rozpočtově to není podstatné, ale je to gesto. Doba není jednoduchá. Jestli někdo zavinil v tomto státě finanční rozval, třeba zrušením superhrubé mzdy, tak to nebyli obyčejní lidé, ale ústavní činitelé. Nepatří do skupiny, která by dramaticky strádala. Víme všichni, jaké mají poslanci platy, nemají jen základní plat, mají příplatky za funkce, to jsou desítky tisíc korun.

A změny v sazbách DPH?

Na jednu stranu se tváříme, že konsolidujeme, ale u DPH má podle predikce dojít ke snížení zdanění. Jsem tedy zvědavý, jestli to nastane. Myslím si, že na cenách potravin se snížení daně neprojeví. Když konsolidujeme, proč na DPH vůbec saháme? Je to pět miliard, o které se stát připraví. Toto čarování akorát vytváří nepřehlednost.

Souhlasíte s vaším předsedou ČSSD Michalem Šmardou, že by se deficit měl řešit progresivním zdaněním?

Rozumným progresivním zdaněním. I v současné době progresivní zdanění máme. Je to vždy o nějakém přepočtu a jde jen o to, jak silná progrese je.

Co dalšího by měla vláda dělat, aby deficit snížila?

Jestli někdo říká, že ušetří deset miliard na fungování státu, a dělá to tak, že ruší pobočky ústředních orgánů státní správy, tak se ptám, jestli jsou to ty nejlepší úspory. Pro Pardubický, Královéhradecký, Liberecký a Ústecký kraj má být sídlo státní správy v Liberci. Toto má být dostupnost? Já vím, že digitalizujeme. Ale jaký je stav? Dokážou spolu IT systémy komunikovat? Jsou propojené?

Šel bych cestou dokončení reformy státní správy. Zeštíhlit by výrazně měly ústřední orgány. Decentralizace měla znamenat přesun kompetencí do regionů. To se z velké části stalo, ovšem na velikosti ministerstev se to nijak neprojevilo. Třetí fáze reformy se tedy nikdy neuskutečnila. Přitom by to byla reálná úspora. Ořezání územních pracovišť to není. To je stejné, jako bych chtěl řešit problémy zdravotnictví rušením ordinací…

Nelíbí se vám, že podle daňových pravidel má Pardubický kraj méně než Vysočina, ač máte víc obyvatel. K čemu jste se jako hejtmani dobrali?

Asociace krajů na úpravě pracuje 2,5 roku. Vznikla dohoda dvanácti krajů, jen Moravskoslezský a Ústecký dávají najevo, že variantu nepodpoří. Problém je v tom, že od roku 2005 je rozpočtové určení nastaveno tak, že jsou pro jednotlivé kraje pevně stanovena procenta z vybraných daní. A to bez ohledu na změny v počtu obyvatel. Po celých osmnáct let má Pardubický kraj 5,55 procenta.

A podle čeho by se měly finance rozdělovat? Podle počtu obyvatel? Vysočina má zase větší rozlohu a silniční síť.

Tuto variantu jsme ani nenavrhli. Jako obce mají multikriteriální systém přerozdělení, tedy že se každý rok přepočítává podíl na sdílených daních podle výměry, počtu obyvatel, počtu dětí v základních a mateřských školách, tak my chceme podobná kritéria, to znamená podle rozlohy kraje, délky silniční sítě dvojek a trojek. Chceme, aby se každý rok rozpočtové určení daní přepočítávalo.

Neříkám, že Vysočina by neměla mít víc peněz než my, má také víc převedených zřizovatelských funkcí z bývalých okresních úřadů. Má velkou rozlohu, víc obcí a větší silniční síť. Ale ten rozdíl určitě není 1,7 miliardy korun, jako to bylo loni. Pardubický kraj má rozpočet 5,2 miliardy, Vysočina 6,9 miliardy. To je čtvrtinový rozdíl.

Pardubický kraj se na HDP podílí víc než 5,55 procenta. Takže to nemá ani ekonomické zdůvodnění.

Když někde přidáte, budete muset jinde ubrat. Kde?

Týká se to především kraje Zlínského, Jihomoravského, Pardubického a Středočeského. Ty kraje nemají dobré daňové inkaso dané procentem. Pokud to bude na úkor někoho, tak se nikdy Asociace krajů nedomluví, protože žádný kraj nechce mít méně. Přicházíme proto jako hejtmané s tím, že by se zrušil dotační titul ze Státního fondu dopravní infrastruktury na dvojky a trojky, který byl zaveden v roce 2015, a byl by započten do rozpočtového určení daní.

Nebudete opravovat silnice?

Vždycky když zbývají jakékoliv peníze, tak se hrnou do dvojek a trojek. Každý kraj ví, že dvojky a trojky jsou podfinancované, a má-li nějaké zdroje, tak je do sítě silnic dává.

Proč potřebujete víc?

Velká část peněz, které mají některé kraje, jde do investic. My patříme ke krajům, které nejsou schopny investovat bez finančních nástrojů z bankovního sektoru. A nemyslím si, že bychom rozhazovali. Na druhé straně jsou kraje, které nikdy na žádný finanční nástroj nemusely sáhnout. Je to nevyvážené.

Kolik chcete?

Chceme se dostat do srovnatelných parametrů. Vláda to má ve svém programovém prohlášení. Teď do toho vstoupil konsolidační balíček, podle kterého by mělo dojít k poklesu financí pro kraje. Ale to se systém financování nenarovná.

A myslíte, že máte šanci u vlády prosadit změnu v rozpočtovém určení daní?

Jako Asociace krajů nesouhlasíme s tím, aby se snížilo procento pro kraje, navrhujeme přepočtení prostředků podle nových kritérií. Podporujeme Svaz měst a obcí v nesouhlasu s tím, aby se daň z nemovitostí stala sdílenou se státem. Je to typická místní daň, obec má náklady spojené s nemovitostí. Jedná se o úklid veřejného prostranství, údržbu sítí… Máme dojem, že by k dohodě s vládou dojít mohlo.

A když nedojde?

Střední Čechy v rámci suburbanizace kolem Prahy na tom tratí velmi a mají i připravenou ústavní stížnost. Nebylo by dobré, abychom museli argumentovat u Ústavního soudu. Nechci dávat planá gesta, ale pokud bychom se nedohodli, tak se jako Pardubický kraj připojíme ke Středočeskému s ústavní stížností. To nemá být tlak, ale upozornění, že se něco musí dít.