Článek
Babiš řekl, že pro jeho vládu, která podala demisi, je azylová politika prioritní. „Řekli jsme, že kvóty jsou cesta k rozdělování Evropy a cesta do pekel,” zdůraznil Babiš.
„Dublin IV nerovná se povinné kvóty. Nestrašte lidi, není důvod, jsme bezpečná země,” reagoval premiér na projev Okamury.
Předseda SPD varoval před tím, že v Česku je mnohem víc migrantů, než tvrdí vláda. Ostře zkritizoval, že za azylanty jsou dnes považováni i ekonomičtí migranti.
Jde jen o vrcholek ledovce, který jednou potopí celou Evropu
Sněmovna by podle Okamury měla přijmout usnesení, ve kterém by konstatovala, že považuje revizi azylové politiky tak, jak ji navrhla EU, za hrubé narušení suverenity ČR.
„Jde jen o vrcholek ledovce, který jednou potopí celou Evropu,” pohrozil Okamura. „Tyhle plány se pekly rok. Co dělala naše diplomacie? Spala? Každopádně selhala,” zlobil se Okamura.
Babiš kvóty a podobné mechanismy odmítá, ale podle poslanců bude v době projednávání v Bruselu politicky oslaben, neboť jeho vláda je nadále bez důvěry Sněmovny a jeho vláda navíc bude v demisi.
Obavy panují i v Berlíně
O konečné podobě Dublinu IV se zatím stále jedná. Evropská komise však již návrh předložila a unijní parlament jej loni v listopadu ještě vyostřil. I v Berlíně prý panují obavy, že Německo bude muset přijímat ještě více běženců než dosud.
Po přijetí Dublinu IV by totiž žadatelé o ochranu měli být přesouváni do těch zemí EU, kde žijí jejich příbuzní. To by mimo jiné znamenalo konec horní hranice pro příjem migrantů, kterou stanovilo už Rakousko.
V případech, kdy toto kritérium nelze použít, požaduje unijní parlament, aby běženci byli automaticky umístěni do „nejméně zatížených“ zemí. Unijní návrh proto počítá se zavedením trvalého mechanismu na přerozdělování běženců, jenž by vlastně znamenal variantu kvót odmítaných zeměmi Visegrádu.
Má vzniknout i nový monitorovací systém, kolik žádostí o azyl bylo přijato a kolik bylo skutečně přesídleno do té či oné země EU. Má také vzniknout Agentura EU pro azyl.