Článek
„Průběžně jsem to s panem ředitelem Zdeňkem Kabátkem konzultoval. Tři miliardy jsou samozřejmě hodně peněz, nicméně v tuto chvíli je VZP velmi stabilní pojišťovna, která má rezervy, které na to může použít,“ řekl Právu předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL).
Nejde podle něj o rezervní fond, ze kterého se hradí zdravotní péče, ale peníze z provozního fondu, určené na fungování pojišťovny jako takové.
Řešení, na kterém se dohodlo vedení VZP s odbory, lékaři a ministerstvem, je podle Philippa reálné.
„Socialistické řešení“
O tom má naopak pochyby místopředseda správní rady a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Určitě dobrá zpráva pro všechny pacienty je, že došlo k dohodě a nebude omezen rozsah péče. Už méně dobrá zpráva je, že je to jen k tíži VZP a jedná se o nesystémové a dost socialistické řešení,“ řekl Novinkám a dodal: „Bude mě docela zajímat, jak pojišťovna může kontrolovat, popřípadě právně vymáhat plnění, které bude uzavřeno ve smluvních dodatcích.“
Pavel vítá dohodu s lékaři, chtěl by však systémové řešení
VZP má na trhu největší podíl ze všech sedmi zdravotních pojišťoven. Registrováno je u ní přes šest milionů obyvatel.
Pojišťovna jednotlivým nemocnicím nabídne, že s nimi uzavře dodatek k úhradové vyhlášce, díky čemuž bude nemocnice bonifikována a získá další peníze na odměny pro lékaře a další pracovníky. Vyčleněny budou tři miliardy korun. Samotná vyhláška počítá příští rok s 6,8 miliardy na odměny.
Z mého pohledu je to politický tlak na VZP
Za nespravedlivé to považuje i místopředsedkyně Michaela Matoušková. Očekávala by zapojení i ostatních pojišťoven nebo kompenzace při přerozdělení.
„Chápu stát, že v době úspor hledá řešení, jak finanční prostředky pro lékaře získat, a zdravotní pojištění je jedno z nich. Nicméně je třeba přijmout vhodný model na přerozdělení do mezd i platů lékařů tak, aby se opravdu navýšení dostalo prostřednictvím jejich zaměstnavatelů k lékařům,“ zdůraznila.
„Z mého pohledu je to politický tlak na VZP, která do toho sama vloží tři miliardy korun prostřednictvím úhradových dodatků nebo nějakých bonifikací,“ namítl stínový ministr zdravotnictví za ANO a poslanec Kamal Farhan s tím, že nezná detaily dohody.
Zapojení pojišťoven
Všichni členové rady ocenili, že díky tomu protestní akce lékařů skončí a péče o pacienty se obnoví. „Platí se z peněz veřejného zdravotního pojištění to, že bude zajištěna péče. A k zajištění péče patří odměňování zdravotnických pracovníků, nevidím v tom rozpor,“ řekl senátor a člen správní rady Karel Zitterbart (STAN).
„Kdyby k žádné dohodě nedošlo, tak to, že poběží pouze akutní péče a budou odkládány neakutní zákroky, pojištěnce poškodí. Bylo snahou to odblokovat a mechanismus, který se použil, není nic, co by tu nebylo v minulosti,“ míní.
Další z členů, senátor Roman Kraus (ODS), zdůraznil, že pojišťovny nepřímo práci lékařů běžně hradí. Jako součást kalkulací jednotlivých výkonů, které pojišťovny nemocnicím proplácejí. Navýšení peněz přes dodatky vidí jako „nestandardní, ale zákonné“.
Šestice oborových zdravotních pojišťoven měla ke konci loňského roku souhrnně v rezervách zhruba 19 miliard korun, sama VZP měla loni na účtech ještě 37 miliard. Vyplývá to z návrhu účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2022.