Článek
„Mně to ideově nesouzní s tím, co představuje konsolidační balíček jako takový,“ řekl Rakušan ke zvyšování renty prezidentům.
Zároveň ale podotkl, že jde o „absolutní rozpočtovou marginálii“. „Pokud však něco konsolidujeme a říkáme, že vytváříme nějaké úspory, tak opatření by měla ideově souviset,“ zdůraznil.
Jeho resort i ministerstvo pro místní rozvoj to uvedly už i v připomínkovém řízení. „Navrhujeme tuto úpravu provést mimo současný návrh konsolidačního balíčku, který se věnuje stabilizaci veřejných financí, a tedy tato úprava jde proti jeho cíli,“ napsalo ministerstvo vnitra.
Ministerstvo pro místní rozvoj označuje toto navýšení za nespravedlivé a neodůvodnitelné. Vyšší náhrady pro bývalé prezidenty se nelíbí ani ministerstvu práce.
Bývalý prezident má měsíční rentu 50 tisíc korun a náhradu 50 tisíc korun na nájemné za kancelář a na odměnu asistenta.
Podle návrhu by od příštího roku měla renta odpovídat platu poslance. Pro letošek je to 102 400 korun, částka se pravidelně valorizuje. I příspěvek 50 tisíc měsíčně na kancelář a asistenta by se měl zvýšit na zhruba 100 tisíc měsíčně a bude podléhat dani.
„Základy kompromisu existují“
Podle Rakušana je přesto balíček v podobě, v jaké ho kabinet představil, „správným krokem“.
„V úterý o něm ještě proběhne diskuze na koaličním formátu a ve středu budeme diskutovat na vládě, ale základy kompromisu tady existují, to už jsme jako koalice vyjádřili,“ řekl k tomu pouze v pondělí.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve v podcastu PoliTalk Novinek připustil, že „některé věci v balíčku by šly změnit“, konkrétnější ale být nechtěl. Opravu chyb připouští i premiér Petr Fiala (ODS). Základní strukturu balíčku ale měnit nechtějí.
Rakušan s Pavlem v pondělí jednal také o tom, jak vytvářet společnost odolnou proti moderním hrozbám. „Také jsme mluvili o tom, jak může prezident odolné společnosti pomoci, i o situaci v mezinárodních vazbách,“ uvedl. Do konce letošního roku chce ministr vnitra předložit krizovou legislativu.
