Nerudová: V balíčku jsou zjevné chyby, vláda ustoupí

Paní Nerudová, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulém týdnu představil důchodovou reformu. Ta zjednodušeně počítá s tím, že lidé mladší 50 let půjdou do důchodu později, současně se také zpomalí růst penzí. Je to reforma, nebo jsou to jenom kosmetické změny?

Varovala jsem dlouho dopředu, že je velmi liché diskusi stavět na tom, zda to je, či není důchodová reforma. Velkou důchodovou reformu jsme prošvihli už dávno. Doba na zavádění nějakého dalšího pilíře či fondového systému, je dávno pryč. A nejde to udělat ani proto, že tu máme neúspěšný pokus, kdy jedna vláda na sílu prosadila něco, co další vláda rušila.

Mluvíte o II. důchodovém pilíři…

Ano, občané kvůli tomu ztratili důvěru ve stát, že je schopen zásadní a velké strukturální změny prosadit. Faktem ale je, že důchodový systém je neudržitelný. Je za pět minut dvanáct – z mého pohledu i minutu po 12 – na to provést opatření, aby byl systém udržitelnější.

Ale je to tedy spíše úprava již nastavených parametrů?

Z mého pohledu jsou to zásadní parametrické změny.

Je tedy podle vás důchodová reforma odvážný krok ze strany vlády? Nebo se jen snaží hasit současnou situaci? Sama říkáte, že je spíše minuta po dvanácté.

Je to velmi odvážný krok, že představuje opatření, která jsou nepopulární, ale jsou potřeba. A dotýkají se každého z nás.

Takže důchody budou i za 30 let a déle.

Budou pořád. Otázka ale je, v jaké budou výši. A je také otázka, jakou kvalitu veřejné služby budeme my občané dostávat. Tedy, vláda činí kroky, aby nastavila určitý kompromis. Abychom byli tedy schopní ufinancovat důchody a současně abychom se nemuseli vzdávat například bezplatného školství.

Analýzy mluví, že i po důchodové reformě budou důchody na dluh, jenom nebude tak velký.

Ano, deficit se nám podaří snížit asi ze současných 350 miliard – v dnešních cenách – na asi sto miliard.

Paní Nerudová, důchodová reforma není bez kritiky. Ze strany opozice zní, že je to „odrbávání důchodců“. Přitom opozice bude hrát roli při schvalování rozpočtu. Chápete ji?

Rozumím tomu politicky, nikoli ekonomicky ani věcně. Žádné odrbáváni důchodců se nekoná. Musíme jasně ukázat, že na důchody bude i v roce 2050. Chápu narativ, že důchodci celý život pracovali, ale pracovat bude i moje generace, vaše generace a generace osmnáctiletých. A ti si také zaslouží důchod.

Vy sama jste dříve kritizovala, že byste byla i pro úpravu III. pilíře. Jak byste si to představovala?

Je to věc, která mi v opatřeních chybí. Předpokládala bych, že součástí bude, že člověk bude mít nabídku u penzijních produktů, které ho na důchod skutečně zajistí. Tomu tak dneska není, jelikož fondy nekryjí inflaci.

Vidíte prostor pro vládu, aby upozorňovala, že si mají lidé spořit na důchod?

Mělo by to být součást komunikační kampaně. Problém mladé generace existuje, protože lidé, kteří jsou střadatelé v penzijních fondech, jsou spíše ve starší populaci. Mladí, kteří spoří, těch je výrazně méně.

Ale celkově je důchodová reforma je podle vás dobrá zpráva pro mladé lidi?

Pro mladé lidi je to skvělá zpráva, ale myslím, že i pro všechny.

Vy i díky prezidentské kampani máte podporu mladých lidí. Hájí podle vás vláda dostatečně jejich zájmy?

Myslím, že je to dlouhodobý problém veřejného prostoru v Česku, že dostatečně nenaslouchá mladým lidem obecně. Dostatečně seriózně a vážně nebere témata, která je trápí. Mám na mysli například nedostupnost bydlení, klimatickou změnu nebo manželství pro všechny.

Rozumíte tomu, že vláda v rámci úsporného balíčku na jednu stranu nechce zvýšit daň na tiché víno, na druhou stranu ruší slevu dani na studenta?

Neprošlo více opatření, které navrhovala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Já ale vidím větší problém pro vinaře. Zdanění tichého vína by sice znamenalo vyšší ceny za víno, ruší se ale možnost dát si do daňových nákladů nákupy PR předmětů do 500 korun v podobě tichého vína. Celá řada firem rozdávala firemní dárky v podobě vína. U vinařů to činilo 20–30 procent obratu. Bojím se, že vinaři tak mají Pyrrhovo vítězství.

Ale chápete tento vládní krok?

Snahou vlády bylo škrtat co nejvíce slev.

Škrtlo se jich jenom 22.

Kdyby to bylo na mě, škrtla bych všechny slevy, rozšířila bych daňový základ a snížila daňovou sazbu.

Zmínila jste návrhy NERV. Je v nich něco, co vám v úsporném balíčku chybí? Byly tam třeba daně na úroveň 2020.

Bavíme se jenom o daních. Součástí opatření je i škrtání výdajů. Není to tak, že vláda zvýší daně a nic neškrtne.

Tak na výdajové stránce se vláda rozhodla uspořit 78,3 miliardy korun. Jsou tam dotace, úspory ve veřejné správě. Toto vám přijde dostatečné? Odborníci volali, že by to mohlo být více, také NERV chtěl například snižovat počtu policistů.

Víte, my ekonomové to máme jednoduché. Připravíme soubor opatření, která by bylo potřeba udělat a která vychází i ekonomicky. My ale nemáme voliče. Vláda má na rozdíl od nás politickou odpovědnost, musí hledat kompromis. Je nám proto jasné, že vláda nemůže realizovat všechna opatření, mohlo by se také stát, že už pak nebude nikdy zvolená, nebo tu bude generální stávka.

Já u této vlády oceňuji, že poslouchá ekonomy, protože za minulé vlády jsme byli frustrovaní. A také v minimálně v některých částech úsporného balíčku se vláda rozhoduje na základě dat. Jsou tam ale věci, kde je to sporné a které jsou zjevný omyl.

Například?

Že se balená voda přeřadila do 21 procent. A pak bychom tu mohli dlouze diskutovat o novinách, časopisech i knihách. To je neobhajitelné, je to zjevná chyba. A jsem přesvědčena, že z toho ještě vláda ustoupí.

Myslíte, že kdyby vláda poslechla NERV, tak by to byla politická sebevražda?

Myslím, že ano. Jediná vláda, která by to mohla realizovat, je úřednická vláda. A myslím také, že jsme jich tu už pár měli a neměli jsme s nimi nejlepší zkušenosti.

Shodla byste se tedy s exministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09), že dohoda je to maximum možného?

Asi ano. Je to předkládáno v době populismu, takže předpokládám, že je to maximální kompromis, kterého bylo možné dosáhnout.

Celkově byste vládu za důchodovou i úspornou reformu tedy pochválila.

Vládu chválím za odvahu, že opatření předložila. Více jí chválím za důchodovou reformu, trošku méně za úsporný balíček. Škrtání dotací je opředeno mlhou a je tam ještě řada věcí, na které se bude muset vláda zaměřit. Ale chválím, že to chtějí řešit.

Do povědomí veřejnosti jste se dostala v posledních dnech kvůli prezidentské kampani. Litujete něčeho zpětně? Protože jednu dobu jste byla i favoritkou průzkumů, skončila jste třetí.

Nelituji ničeho.

Ani krizové komunikace, která vám byla v posledních dnech, týdnech vyčítána?

Tak člověk si říká, že mohl některé věci udělat jinak. Ale prezidentské volby jsou i dílem načasování. Pro mě cesta byla cíl. Dneska velká část diplomek je o kampani Nerudové. Jsem ráda, že jsme ukázali, že kampaň lze vést čistě.

Chtěla byste to zkusit znovu na prezidentku?

Já to nevylučuji.

Mluví se v zákulisí, že budete kandidovat do Evropského parlamentu. Budete?

Nevím, co bude. Jsou to spekulace. Nezastírám ale, že o této variantě diskutuji s politickými stranami, ale to je tak asi všechno.

Takže můžeme očekávat nějaký váš politický „comeback“?

Ve veřejném prostoru zůstávám, to vám můžu slíbit.

Bude pomáhat Petru Pavlovi na Hradě? Založí vlastní stranu? Jak bojovat proti nadávkám na sociálních sítích? A co nejhoršího jí přišlo za zprávu? Dozvíte se v podcastu Politalk.