Hlavní obsah

Neposílejte postižené daleko od Prahy, vyzývají hlavní město příbuzní

Signatáři petice za rozvíjení sociálních služeb v Praze, a ne mimo Prahu ve čtvrtek na magistrátu kritizovali plán města postavit nový pavilon v domově Krásná Lípa u Děčína. Zastupitelé pak situaci rozebírali tři a půl hodiny.

Foto: Petr Janiš, Novinky

Protest petentů za sociální služby v Praze ve čtvrtek na magistrátu

Článek

Podle petice pokračuje bezohledná praxe z bývalého režimu, který zdravotně postižené Pražany posílal pryč z města. Praha tak teď má asi tisíc lůžek, tedy kolem 75 % ze všech mimo své území. Některé z domovů jsou vzdálené i 140 kilometrů.

Své zkušenosti s takovým odloučením a dojížděním přišli vedení města sdělit blízcí klientů těchto domovů. „Dokud budou financovány primárně služby mimo Prahu, nic se v principu nezmění,“ řekl Jan Paleček, jehož syn trpí autismem i mentálním postižením.

Šabatová: Jde o úmluvu

Ani bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nerozumí, proč Praha posílá peníze do Krásné Lípy, místo aby vytvořila kapacity na svém území. „Výstavbou pavilonu v Krásné Lípě nutíme obyvatele Prahy ke stěhování z hlavního města,“ řekla Šabatová. Podle ní by se současný ombudsman Stanislav Křeček mohl začít zabývat situací v metropoli vzhledem k mezinárodní úmluvě o právech lidí se zdravotním postižením.

Postavit nový pavilon s deseti lůžky v Krásné Lípě bylo podle primátorovy náměstkyně Alexandry Udženije (ODS) výhodné kvůli 50 milionové dotaci ze státního Plánu obnovy. „My těch lůžek potřebujeme tolik, že než to vybudujeme v Praze, stovky pacientů by nám umíraly na ulici,“ hájil investici primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Málo lůžek i peněz

Kapacita tamního domova činí 135 lůžek je podle ní zcela naplněná a dalších čekatelů je přes 180. „Není jedno jediné zařízení mimo Prahu, kam by někdo šel nedobrovolně,“ uvedla náměstkyně. Místa ale v Praze nejsou.

Právě pražskou situací je podle zastupitelky Kamily Matějkové (Praha sobě) způsoben převis v mimopražských ústavech. „Lidé tam chodí dobrovolně, když nemají jinou možnost,“ upozornila Matějková.

Podle Patrika Nachera (ANO) trvá podfinancování pražských služeb ze strany státu. Zatímco Praha obstarává asi 12 % potřebných, dostává z rozdělovaného rozpočtu jen přes 8 %, což určuje takzvané směrné číslo. O navýšení tohoto čísla už Udženija psala ministru sociální věcí Marianovi Jurečkovi (KDU-ČSL) a Asociaci krajů, přišla však prý jen nekonkrétní odpověď.

O navýšení se má jednat podle rozhodnutí zastupitelů znovu, zastupitelé doporučili budovat sociální síť hlavně na území města a pořizovat pro ni vhodné pražské objekty.

Podle Udženije od státu město dostane ročně asi 2 miliardy na sociální služby, ale vydá 4,6 miliardy korun, situace přestane být udržitelná v roce 2026.

„Las Vegas“ v centru Prahy. Prošli jsme s kamerou zrekonstruovaný Máj

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám