Nepochopitelná anomálie: Propad mezd je nejdelší v novodobých dějinách

Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 7,7 procenta, ale při zohlednění vysoké inflace reálně její hodnota o 3,1 procenta klesla. Oznámil v pondělí Český statistický úřad.

Šlo již o sedmý podobný pokles v řadě. „K tak dlouhému období ztráty kupní síly výdělků v historii České republiky dosud nedošlo,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Pracujeme s rodinami, které jsou nejen nízkopříjmové, ale řekla bych, že i přímo chudé. A hlásí se nám lidé, kteří ještě před rokem či dvěma situaci zvládali, ale nyní se postupně propadají do skupiny s nárokem na sociální dávky,“ potvrdila Právu sociální pracovnice Radka Hamáčková z Diakonie ČCE – středisko Světlo ve Vrchlabí.

„To vše probíhá za situace, kdy nezaměstnanost téměř ne­existuje, ekonomika neklesá a ziskové marže v podnikatelském sektoru zůstávají na tuzemské poměry nezvykle vysoko. Jedná se tedy o poněkud obtížně pochopitelnou ekonomickou anomálii,“ dodal k výsledkům Vít Hradil ze společnosti Cyrrus. Reálná hodnota mezd se podle něj nachází na úrovni roku 2018.

Někteří ekonomové jsou přitom v hodnocení ještě přísnější.

Podle Jaromíra Gece z Komerční banky se ve druhém čtvrtletí nacházela kupní síla obyvatel dokonce na úrovni druhé poloviny roku 2017.

Z pohledu jednotlivých odvětví se inflaci podařilo v průměru porazit jen zaměstnancům v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, zaměstnancům ve výrobě elektrických zařízení a ve výrobě motorových vozidel. „U posledně jmenovaných se pozitivně projevilo mimo jiné výrazné navýšení mezd ve společnosti Škoda Auto,“ konstatoval Vratislav Zámiš z Raiffeisenbank.

Nejpomaleji naopak mzdy rostly v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech spolu se sektorem vzdělávání.

Reálná mzda sice klesla nejméně od posledního čtvrtletí roku 2021 a její pokles se bude nadále zpomalovat, bude však pokračovat i ve zbytku roku.

Podle Josefa Jaroše z Aso­ciace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR se zaměstnavatelé snaží vycházet zaměstnancům vstříc, a i malé firmy budou mzdy dál zvedat. Připustil ale, že nárůst zvýšení nebude dostatečný.

„Není v silách firem kompenzovat minulou ani stávající inflaci,“ řekl Právu.

Na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Výrazně pod její úrovní tak zůstávají výdělky lidí pracujících v zemědělství, administrativě, stavebnictví, stravování a ubytování či potravinářství.

Pro to, kolik lidé berou, je přesnějším ukazatelem medián mezd, který vytyčuje částku přesně uprostřed na škále výdělků. Polovina zaměstnanců tedy bere přesně tuto nebo nižší částku. Ve druhém čtvrtletí činil medián 36 816 korun. Meziročně vzrostl o 2662 Kč, tedy o 7,8 procenta.

„U mužů dosáhl 39 847, u žen byl 33 862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 320 a 70 247 korunami,“ upozornili statistici. U zbytku byla částka vyšší.

„Je však potřeba brát v potaz, že z definice mzdy neobsahují výdělky podnikatelů a živnostníků, jejichž počet i vzhledem k popularitě švarc­systému v tuzemské ekonomice je v Česku nad průměrem Evropské unie,“ upozornil Jakub Seidler z České bankovní asociace.

Mohou tak podle něj celkový obrázek dynamiky výdělků domácností zkreslovat.