Nepedagogové chtějí odejít, varují odbory. Petici proti převedení financování podepsalo 70 tisíc lidí

„Nejvíce nám vadí, že je to nediskutované a že je to ‚hrrr‘. Dozvěděli jsme se o tom v září a v březnu už to má být přijato? Není tu žádná jistota. Moji zaměstnanci uvažují o tom, že odejdou ze školství,“ varoval ředitel Masarykovy ZŠ a MŠ Krupka Ctirad Vaník, který se přihlásil k petici školských odborů.

Školské odbory v petici žádají o zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků, které má podle záměru vlády skončit na konci roku 2025. Proti záměru převést financování kuchařek, uklízeček, školníků a administrativních pracovnic se staví řada zástupců krajů, měst i škol samotných.

Navrhovaná změna podle nich ohrožuje kvalitu vzdělávání i pozice nepedagogických pracovníků, kteří zajišťují provoz škol. V přepočtu na celé úvazky jde podle Dobšíka o asi 77 tisíc pracovních míst, což je přibližně sto tisíc lidí.

Iniciativu na jednání Petičního výboru podpořili také předseda SPD Tomio Okamura a poslanci hnutí ANO.

Zatímco zřizovatelé, ředitelé a zástupci odborů varují před riziky, ministerstvo školství si od změny slibuje zajištění férovějšího rozdělení peněz a zvýšení stability financování pedagogické i nepedagogické práce. Obcím a krajům má převod zodpovědnosti za financování zároveň umožnit větší kontrolu nad správou škol.

„Vzdělávání je samostatnou působností obcí a krajů, je úplně běžné, že to, co do samostatné působnosti patří, si běžně obce platí samy ze svých výnosů. Je to standard. Snažíme se to přenést do samospráv, aby o financování rozhodovali zástupci obcí a krajů,“ uvedl vrchní ředitel sekce ekonomické a legislativní na ministerstvu školství Pavel Křeček.

„Není to špatný nápad nebo špatný cíl, chybná byla komunikace ministerstva. Vysvětlování bylo naprosto nedostatečné. Zřizovatel regionálních škol si má uvědomit, co je jeho role v zajišťování samosprávy,“ obhajovala záměr poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL).

Odborníci se nicméně obávají zejména nedořešeného financování, které má zajistit zatím neschválená úprava rozpočtového určení daní. „Předpokládáme, že obce pro rok 2026 získají 22,2 miliardy navíc. Krajům by měla přibýt částka 10,2 miliardy,“ objasnil Křeček.

Dobšík Novinkám sdělil, že odbory v současnosti vyčkávají na rozhodnutí poslanců, kteří minulý týden ani na druhý pokus novelu školského zákona v závěrečném čtení neprojednali. „Pokud dojde k odložení účinnosti, budeme řešit zejména objem financí pro zřizovatele a budeme se dále snažit odstínit rizika pro nepedagogy,“ řekl.

Jak již dříve uvedl předseda senátního školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09), peticí odborů se bude zabývat i Senát, a to pravděpodobně společně se školskou novelou.