Není to jen výlet, přínos cest do vesmíru je obrovský, řekl k neúspěchu s misí český astronaut

Co říkáte na to, že se další vesmírné mise s Axiomem nezúčastníte?

Kosmické aktivity jsou v kompetenci ministra dopravy, potažmo jeho úředníků z příslušného odboru. Mně nepřísluší hodnotit, jaké priority jednotlivá ministerstva, či dokonce vláda, z hlediska financí mají. Je jasné, že zdroje, se kterými hospodaří, nejsou neomezené.

Nicméně, cena kosmického letu, a s ním souvisejícího vědeckého a technologického programu, je z hlediska celkového rozpočtu opravdu kapka v moři. Představuje zhruba jedno procento ročního rozpočtu ministerstva dopravy. Nebo, jen pro představu, v rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí jde zhruba o jedno odpoledne.

Navíc mise k orbitální stanici nechceme uskutečňovat každý rok, ale s daleko menší frekvencí. Dejme tomu jednou za deset let, v návaznosti na potřeby vědeckých týmů či technologických firem. Téměř žádná země v Evropě nemá v šuplíku přichystané peníze, které by jen čekaly na podobnou příležitost, jakou byla nabídka na naši účast v misi Ax-4.

Vždy je třeba financování hledat z více zdrojů. Pokud odpovědní úředníci tvrdí, že je žádoucí let financovat z více resortů, případně částečně i ze soukromého sektoru, je to zcela v pořádku. Pak je ale nutné, aby s těmito subjekty byla vedena jednání, což se neděje.

Mnoho lidí v různých diskusích uvedlo, že ČR si měla i přes své ekonomické problémy let svého astronauta do vesmíru dovolit. Není to v době úsporných balíčků přepych?

Asi není třeba zmiňovat, že přínos misí na orbitální stanici je obrovský, a to i v porovnání s jejich cenou. Nejedná se o pouhý „výlet“ na ISS (pozn. Mezinárodní vesmírná stanice) – náplní těchto letů jsou vědecké experimenty z celé řady oborů, testování technologií či podpora vzdělávání včetně zapojení českých škol a studentů.

Pro české vědce a špičkové firmy jde o unikátní příležitost, jak dostat svoje projekty do vesmíru. A to vůbec nezmiňuji obrovskou prestiž a reklamu pro naši vědu, výzkum, průmysl a zemi. Nepřekvapuje mě, že si to lidé uvědomují a že to přesně takto vnímají. Podle průzkumu veřejného mínění, který si nechala zpracovat Evropská kosmická agentura (ESA), přes 90 procent lidí v Evropě vnímá tyto aktivity pozitivně. Stačí se porozhlédnout okolo sebe.

Mnohé evropské státy si jsou výše zmíněného potenciálu velice dobře vědomy. Nejaktuálnějším příkladem je Švédsko a Polsko. Poláci vstoupili do ESA v roce 2012, tedy o čtyři roky později než my. Nyní, stejně jako Švédové, využili nabídky na let k ISS.

V návaznosti na to ESA vyhlásila výzvu na předložení návrhů projektů polských výzkumných institucí, škol a firem. Sešlo se přes 60 návrhů, ze kterých bylo vybráno asi osm projektů, které poletí v rámci polské mise na ISS. V České republice máme špičkové výzkumné týmy i firmy, které právě na takovou příležitost čekají. Zatím marně.

Je to pro vás coby astronauta konečná? Odcházíte do kosmického důchodu?

Toto byla konkrétní nabídka na jednu konkrétní misi. Je zcela logické a velmi pravděpodobné, že podobné nabídky budou i nadále. Mise Axiom na ISS se konají s frekvencí zhruba jednou za rok. K tomu v nejbližších letech mají na oběžné dráze začít fungovat i další, komerční, orbitální stanice, jejichž infrastrukturu bude možné využít a k nimž budou směřovat další pilotované mise.

Příležitosti tedy zcela jistě budou. Zásadní však je, aby se tyto příležitosti a aktivní zájem z akademické, výzkumné i průmyslové sféry potkávaly s odpovídajícím přístupem ze strany politiků a úředníků. Jinak se bude situace pouze opakovat.

Pokud však bude jasná politická podpora, pak jsem přesvědčený o tom, že se peníze podaří nalézt. Mimochodem, kosmický odbor na ministerstvu dopravy nedávno zajistil financování tzv. ambiciózních projektů dvou českých družic v souhrnné hodnotě 60 milionů eur (pozn. zhruba 1,5 miliardy korun), tedy zhruba ve stejné výši, jako je cena mise na ISS…

Má Česká republika, a její věda, vesmírný potenciál?

Myslím si, že v Česku máme obrovský potenciál. Vidím to pokaždé, když se jdu podívat na práci výzkumných týmů či do technologických laboratoří našich firem. Vidím to také, když přijdu na besedu do základních škol, kde se sejde třeba dvě stě dětí a mnoho z nich má na sobě tričko s logem NASA a připravené zajímavé dotazy.

Bylo by dobré tento potenciál nepromarnit – průzkum vesmíru nyní v Evropě i ve světě zažívá obrovský boom, podobně jako kdysi letecká doprava nebo internet. Zatímco jinde se do tohoto high-tech odvětví, které vytváří pracovní místa a podílí se na ekonomickém růstu, výrazně investuje, v Česku považujeme za úspěch, že se rozpočet na rozvoj kosmických aktivit tzv. neseškrtal, a za „ambiciózní“ považujeme projekty, které jsou srovnatelné s družicemi řady Magion ze 70. a 80. let. Je otázkou, zda je to správný přístup. (družice Magion byly do vesmíru vypouštěny v letech 1978 až 1996. Zkoumaly magnetické pole Země, pozn. red.)