Hlavní obsah

Nenápadný americký hmyz je vážnou hrozbou pro moravské vinohrady

Laik si ho téměř ani nevšimne. Křísek révový je nepříliš nápadný, zhruba půl centimetru velký, rezavě hnědý okřídlený hmyz. Kvůli zemi původu a také jisté podobě se mu říká americká révová cikáda. V Česku, kam se před pár roky jako v Evropě nepůvodní živočich dostal, však přináší vinařům stále více starostí. Dokáže se totiž jako přenašeč patogenu postarat o likvidaci celých vinohradů. Křísek byl dosud lokalizován pouze na jižní Moravě.

Foto: Archiv ÚKZÚZ

Křísek révový představuje pro vinohrady nebezpečného vetřelce.

Článek

Poprvé to bylo na Valticku v roce 2016 a podle odborníků zatím nebylo zjištěno, že by se rozšířil mimo tento jihomoravský region. Nicméně situace je natolik závažná, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin před tímto škůdcem varuje kampaní jako před vážným problémem, který vinohrady přímo ohrožuje.

Na svědomí má už velké škody

Nemoc způsobující zlaté žloutnutí révy (GFDP) má na svědomí broukem přenášená karanténní bakterie. Tento patogen způsobil v jižní Evropě už značné hospodářské škody. Odborníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) na toto nebezpečí upozorňují v rámci letošní evropské kampaně (#PlantHealth4Life), která probíhá pod jejich vedením.

„Fytoplazma zlatého žloutnutí révy je mikroskopický organismus, který způsobuje vážné poškození rostlin révy, což může vést k výrazným ekonomickým ztrátám. Naším cílem je především informovat o tom, jak se tato choroba vlastně šíří a jak včas a účinně preventivně zasáhnout,“ řekl Novinkám Michal Hnízdil, ředitel sekce osiv, sadby a zdraví rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského na středečním setkání odborníků na vinici Načeradický kopec u Znojma.

Jak vysvětlil, projevy infekce GFDP jsou nejvíce zřetelné od srpna do října, nicméně je nemožné rozlišit je pouhým okem. Patogen ucpává cévní svazky rostlin, což vede k usychání postižených částí nebo celých rostlin.

Foto: Miroslav Homola, Novinky

Jednou z důležitých podmínek pří ochraně vinohradů je jejich čistota.

Agresivní chemii nelze použít

„Nositelem fytoplazmy, tedy choroby samotné (GFDP), je divoce rostoucí rostlina, dřevitá liána plamének plotní, kterou je nezbytné z blízkosti vinic odstraňovat. Preventivní opatření zahrnují také likvidaci opuštěných a zanedbaných vinic, nákup a výsadbu zdravého rostlinného materiálu a okamžité odstranění napadených keřů. Přímá ochrana proti GFDP zatím neexistuje, proto je nutné se soustředit na potlačování výskytu kříska révového,“ shrnuje doporučení Michal Hnízdil, neboť právě ten nejčastěji chorobu z rostlin z jedné na druhou přenáší.

Jak doplnil, postřiky sice proti chorobu přenášejícímu hmyzu existují, ale v ekologicky zaměřeném vinařství je prakticky nelze použít.

Snaha zabránit páření

Inspektoři ÚKZÚZ pravidelně monitorují stav a vývoj křísků a na stránkách ÚKZÚZ signalizují vhodnou dobu pro ošetření vinic. „V současné době se vyvíjejí i alternativní, nechemické metody ochrany, které spočívají v rušení křísků při páření vibracemi.

„Zlaté žloutnutí révy je teprve začínajícím problémem, kterému je však nutné věnovat pozornost, nepodcenit jeho možné dopady,“ doplnil Michal Hnízdil.

Teplo svědčí škůdcům, varují zemědělci

Ekonomika
Související témata:

Výběr článků

Načítám