Článek
„V Barmě jsme měli návštěvu, kterou jsme zapomněli nahlásit místním úřadům. Manžel i dva naši hosté byli zatčeni, pak propuštěni na kauci. V tu chvíli jsme se rozhodli ze země utéct,“ vyprávěla například na semináři Far Hliang Shiakelová z Barmy.
„Nemůžeme to vaší zemi ničím oplatit, ale budeme se modlit u našeho boha, aby se vám dařilo,“ řekla ve svém jazyce Shiakelová, která se v ČR zúčastnila přesídlovacího programu pro barmské uprchlíky v Brandýse nad Labem.
Uprchlíkem i po deseti letech
K útěku ze dne na den se před devatenácti lety rozhodla i rodina Afghánky Sagar Rakinové. „Rodiče byli oba vysokoškolsky vzdělaní, takže od počátku měli s režimem problémy. Otec byl germanista a za studií Českou republiku navštívil. I když je to k neuvěření, česká kultura mu byla velmi blízká, naše mentalita je velmi podobná té vaší,“ řekla Rakinová, která žije už deset let v Praze, založila tu rodinu a pracuje jako manažerka restaurace, kterou její rodiče vlastní.
Je naprostá lež, že tito lidé nemohou fungovat v naší společnosti. Každý by měl být posuzován jako lidská bytost, ne jako součást masy
„Jsme úspěšně integrovaná rodina, ale stále máme status uprchlíka, ačkoliv jsme požádali o občanství. Pořád nevím, zda se tu máme cítit jako doma,“ podotkla.
Šumperský senátor Zdeněk Brož (nestraník za KDU-ČSL) se na semináři pochlubil další úspěšně integrovanou rodinou z Afghánistánu v Šumperku, jejichž dcera Fátima Rahimiová dnes studuje žurnalistiku. „Je naprostá lež, že tito lidé nemohou fungovat v naší společnosti. Každý by měl být posuzován jako lidská bytost, ne jako součást masy. My se pořád bavíme o kvótách, evropských armádách a dalších nesmyslech, ale podstata věci nám uniká,“ řekl senátor.
„Jeden volič mi nedávno řekl, že už mě kvůli vstřícnému postoji k uprchlíkům volit nebude. My ale nesmíme uvažovat v nízkoprahových kategoriích momentálních výhod,“ dodal.
Čísla mluví jasně
Langšádlová také na semináři uvedla, že by lidé neměli podléhat chimérám a hysterické mediální kampani, že běžence nám nutí EU.
„Ráda bych upozornila na vývoj, ze kterého jasně vyplývá, že v roce 2000, kdy jsme nebyli součástí schengenského prostoru a členy Evropské unie, bylo u nás zachyceno 55 tisíc ilegálních migrantů. Loni, kdy v jiných zemích vrcholila migrační krize, to bylo jen osm a půl tisíce,“ řekla Langšádlová.
„Jak zvládnout masu?“
V diskusi vystoupil také poslanec ANO Zdeněk Soukup, zakladatel sněmovní platformy, která má zachovat evropskou kulturu a vystupuje proti multikulturalismu. Zdůraznil, že má obavy z politického islámu, který může během migrační krize proniknout do evropských zemí.
Poslanec za ANO a bývalý novinář Zdeněk Soukup
„Tyhle slečny a paní jsou sympatické, ale jak zvládnout tu masu, která se integrovat nechce, naopak nám chce vnutit svou kulturu a své náboženství?“ ptal se Soukup. „Zatím se můžeme utěšovat tím, že se nás migrační krize netýká. Ale až EU sjednotí azylovou a sociální politiku, staneme se pro ně vyhledávanou destinací,“ varoval poslanec ANO.
„Chápu, že lidé mají strach, ale měli bychom si víc věřit,“ oponoval mu senátor Brož. Doporučil poslanci, aby si zajel do Nizozemska. „To je dokonalá laboratoř integrace,“ řekl.